Ratingová agentura Fitch snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Izraele o jeden stupeň na známku A. Důvodem je zhoršení geopolitických rizik kvůli pokračování války v Pásmu Gazy. Hodnocení dluhu země zůstalo v pásmu střední vyšší kvalita, výhled ratingu je však negativní, což znamená, že by se mohl dále snížit, uvedla agentura Reuters.
Hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád dnes předaly katarským a egyptským prostředníkům svou první oficiální odpověď na nejnovější návrh dohody o příměří v Pásmu Gazy, oznámily podle agentury Reuters obě palestinské radikální skupiny. Ve společném prohlášení vyjádřily svou „připravenost pozitivně“ jednat s cílem dosáhnout dohody o ukončení války v Gaze.
Izraelské tanky vjely do centra města Rafáh na jihu Pásma Gazy, informuje agentura Reuters s odkazem na svědky z místa. Izraelská armáda se k tomu zatím nevyjádřila, podle Reuters vydá prohlášení k situaci v oblasti později.
Izrael podle společného prohlášení jeho ministerstva zahraničí a Národní bezpečnostní rady neprováděl a nebude v Rafáhu provádět vojenské operace, které by mohly vést ke zničení palestinské populace, celkově, nebo zčásti, píše server The Times of Israel (ToI). Tel Aviv tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu (ICJ), podle něhož má Izrael mimo jiné zastavit ofenzivu v Rafáhu na jihu Pásma Gazy, především aby předešel dalšímu umírání a utrpení palestinských civilistů.
Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Oznámili to podle agentury Reuters premiéři tří evropských zemí. Bez uznání palestinského státu nemůže nastat mír na Blízkém východě, uvedl norský premiér Jonas Gahr Störe a dodal, že uznání vstoupí v platnost 28. května. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac nařídil izraelským velvyslancům v Irsku a Norsku, aby se okamžitě vrátili do Izraele ke konzultacím a stejným krokem pohrozil Španělsku. Naopak palestinská samospráva a konkurenční hnutí Hamás ve svých prohlášeních uznání třemi evropskými zeměmi uvítaly.
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena pokročila v přípravách nového balíku zbraní pro Izrael za více než miliardu dolarů (asi 23 miliard korun). O balíku tankové munice či taktických vozidel podle tisku informovala Kongres jen týden poté, co potvrdila pozastavení dodávky bomb kvůli svému nesouhlasu s izraelským plánem obsadit Rafáh v Pásmu Gazy.
Egypt uvažuje o ochlazení diplomatických vztahů s Izraelem kvůli prohlubujícím se vzájemným sporům ohledně války v Pásmu Gazy, nemá však v úmyslu je zcela přerušit. S odvoláním na nejmenované egyptské představitele to napsal deník The Wall Street Journal. Jednou ze zvažovaných možností je podle zdrojů listu odvolání egyptského velvyslance z Tel Avivu.
Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci, podle níž by se Palestina měla stát plnohodnotným členem organizace. Schválený návrh uvádí, že je k tomu připravená, a vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby takový krok schválila. Minulý měsíc v Radě bezpečnosti možnost palestinského členství ve světové organizaci vetovaly Spojené státy.
Izrael podle amerického prezidenta Joea Bidena použil bomby dodávané Spojenými státy k útokům, při nichž v Pásmu Gazy umírali palestinští civilisté. Biden to ve středu (dnes brzy ráno středoevropského letního času) podle agentur AP a Reuters řekl v rozhovoru stanici CNN.
Spojené státy odložily plánovanou dodávku munice Izraeli a kvůli jeho operacím v Rafáhu na jihu Pásma Gazy nyní přehodnocují bezprostřední vojenskou podporu židovského státu. Uvedl to americký ministr obrany Lloyd Austin, čímž potvrdil zprávy amerických médií z uplynulých dní. Podle tisku je to od začátku války v Gaze první známý případ, kdy Američané kvůli nesouhlasu s počínáním izraelské vlády sáhli na dodávky zbraní.
Návrh dohody o příměří schválený palestinským hnutím Hamás neplní izraelské požadavky, ale Izrael bude pokračovat v jednáních, řekl podle agentury Reuters premiér Benjamin Netanjahu. Jeho válečný kabinet mezitím jednohlasně vyjádřil podporu pokračování vojenských operací v Rafáhu na jihu Pásma Gazy.
