Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušila granty a kontrakty s Kolumbijskou univerzitou v New Yorku v hodnotě 400 milionů dolarů (9,2 miliardy korun), napsala agentura Reuters. Opatření podle ní americké ministerstvo školství zdůvodnilo „nečinností“ univerzity „tváří v tvář šikaně vůči židovským studentům“.
Zástupci arabských států a Palestinské samosprávy v sobotu ve společném prohlášení odmítli nápad amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vyzval k přemístění Palestinců z Pásma Gazy do Jordánska a Egypta. Uvedly to agentury Reuters a AP. Státy vyzvaly k vytvoření samostatného palestinského státu.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Dohoda o příměří v Pásmu Gazy uzavřená mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás snižuje rizika pro veřejné finance a mohla by zlepšit úvěrový rating země. Uvedla to agentura Moody's Ratings. Vysoké náklady na boje v Gaze a Libanonu způsobily, že hlavní ratingové agentury Moody's, S&P Global a Fitch loni rating Izraele snížily.
Druhý den příměří v Pásmu Gazy pokračuje prohledávání trosek budov, pod nimiž jsou podle tamních úřadů pohřbeny tisíce těl obětí izraelských úderů z předešlých týdnů a měsíců. Příměří, které vstoupilo v platnost v neděli ráno, zastavilo 15 měsíců trvající boje mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. V průběhu války v Pásmu Gazy bylo zabito více než 47 tisíc Palestinců, uvedly podle agentury Reuters úřady spravované Hamásem. Toto číslo ale podle nich není konečné, neboť nezahrnuje tisíce těl uvězněných v sutinách.
Dohoda o příměří v Pásmu Gazy vstoupí v platnost v neděli v 08:30 místního času (07:30 středoevropského času), oznámil mluvčí katarského ministerstva zahraničí Mádžid Ansárí. Dohodu uzavřenou ve středu v katarském Dauhá schválila po několikahodinové debatě izraelská vláda, v neděli odpoledne budou propuštěni první tři rukojmí, uvedla agentura Reuters. Izraelská armáda podle stanice BBC čas začátku příměří potvrdila s tím, že se připravuje na návrat rukojmích.
Není ani vítězem, ani poraženým, přesto se bez něj žádná politická inventura uplynulého roku neobejde. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu i v minulém roce dělal to, co mu vychází po celou politickou kariéru – vyvlékal i ze situací, kdy už to s jeho budoucností vypadá bledě. A nejspíš v tom bude pokračovat i napřesrok.
K dohodě o příměří v Pásmu Gazy „je blíže než kdy jindy“. Ve společném prohlášení to v pátek podle agentury AFP oznámily palestinská uskupení Hamás, Islámský džihád a Lidová fronta pro osvobození Palestiny (PFLP). Předpokladem podle nich ovšem je, že si Izrael nebude klást nové podmínky.
Izrael a libanonské militantní hnutí Hizballáh se dohodly na podmínkách příměří, napsal server Axios s odvoláním na nejmenovaného vysokého amerického činitele. Mluvčí izraelské vlády podle agentury Reuters uvedl, že válčící strany „směřují k dohodě, ale stále zbývá některé otázky vyřešit“.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta, a to kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. Soud o tomto očekávaném kroku informoval v prohlášení, podle kterého zamítl námitky Izraele proti žádosti prokurátora o vydání zatykače, a v oznámení zatykače na Dífa. Ten je ale podle izraelské armády už mrtvý, soud nicméně uvedl, že „dál bude shromažďovat informace“ o jeho možné smrti.
Izrael nabízí pět milionů dolarů (asi 120 milionů korun) za jednoho rukojmího vězněného v palestinském Pásmu Gazy. Každému, kdo přivede některého z rukojmích, bude zajištěn bezpečný odchod z Gazy. Řekl to izraelský premiér Benjamin Netanjahu při návštěvě Pásma Gazy, píše AFP. Těm, kteří izraelským rukojmím ublíží, slíbil podle agentury Reuters odplatu.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell navrhuje členským státům EU, aby sedmadvacítka pozastavila pravidelný politický dialog s Izraelem. Přivedly ho k tomu zprávy různých nezávislých mezinárodních organizací, podle kterých Izrael porušuje lidská práva a mezinárodní humanitární právo. Informuje o tom agentura DPA s odvoláním na činitele v EU.
Jedna z nemocnic na jižním předměstí Bejrútu dnes zahájila evakuaci poté, co izraelská armáda uvedla, že pod ní je bunkr, v němž libanonské hnutí Hizballáh ukrývá přes 500 milionů dolarů. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ředitele nemocnice Fádího Alamího, který nicméně odmítl, že by pod nemocnicí nějaký bunkr Hizballáhu skutečně byl. Vyzval také libanonskou armádu, aby místo přišla zkontrolovat.
Izraelský úder zasáhl obytný dům v jedné ze čtvrtí libanonského hlavního města Bejrút. S odvoláním na svědky na místě o tom informovaly zahraniční agentury, podle kterých jde o první útok Izraele na území metropole od začátku téměř rok trvajícího konfliktu v regionu. Izrael se k incidentu zatím nevyjádřil, později ale uvedl, že před svítáním na východě země zasáhl desítky cílů hnutí Hizballáh.
Mezinárodní ratingová agentura Moody's zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti Izraele o dva stupně na známku Baa1. Tento krok zdůvodnila zejména dalším růstem geopolitických rizik. Výhled úvěrového ratingu zůstává negativní, což signalizuje, že agentura by mohla v budoucnosti přikročit k dalšímu zhoršení ratingové známky.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že islámské země by měly vytvořit alianci proti tomu, co nazval „rostoucí hrozbou expanzionismu“ ze strany Izraele. Informovala o tom agentura Reuters. Erdogan se tak vyjádřil poté, co v pátek na okupovaném Západním břehu Jordánu zahynula americko-turecká propalestinská aktivistka, kterou patrně do hlavy střelili izraelští vojáci.
Libanonské militantní hnutí Hizballáh vypálilo na Izrael několik stovek raket, když předtím izraelská armáda zasáhla podle svého vyjádření tisíce cílů Hizballáhu na jihu Libanonu. Izraelská armáda tvrdí, že šlo o preventivní operaci s cílem odvrátit chystaný útok Hizballáhu. Ten uvedl, že udeřil v odvetě za červencové zabití svého vysoce postaveného velitele v Bejrútu Izraelem a že první fáze odvety skončila.
Dvoudenní vyjednávání o příměří v Pásmu Gazy konečnou dohodu nepřineslo, podle amerického prezidenta Joea Bidena je ale blíže než kdy dříve. Vyjednavači budou v příštích dnech pokračovat v práci na detailech návrhu, uvedly Katar, Spojené státy a Egypt ve společném prohlášení.
Americká vláda vyjádřila znepokojení nad zprávou, že izraelská armáda v Pásmu Gazy posílá palestinské civilisty na inspekce objektů, kde mohou být nastražené výbušniny. S informací přišel v úterý deník Haarec, podle kterého tuto praktiku Izraelci využívají napříč Gazou, a to s vědomím důstojníků. Washington vyzval židovský stát k objasnění situace.
Do moře u pobřeží Tel Avivu ve střední části Izraele dopadla raketa vypálená z Pásma Gazy. V Tel Avivu byly slyšet výbuchy, podle prvních zpráv ale nikdo nebyl zraněn, uvedl server The Times of Israel (ToI).
Šéf vojenského křídla palestinské teroristické skupiny Hamás Muhammad Díf byl zabit při červencovém izraelském náletu v oblasti Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy. Oznámila to izraelská armáda s tím, že v uplynulých hodinách obdržela zpravodajské informace potvrzující Dífovu smrt.
Riziko, že se konflikt na Blízkém východě přelije na jih Libanonu, je podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella každým dnem vyšší. Borrell to uvedl během jednání unijních ministrů zahraničí v Lucemburku.
Hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád dnes předaly katarským a egyptským prostředníkům svou první oficiální odpověď na nejnovější návrh dohody o příměří v Pásmu Gazy, oznámily podle agentury Reuters obě palestinské radikální skupiny. Ve společném prohlášení vyjádřily svou „připravenost pozitivně“ jednat s cílem dosáhnout dohody o ukončení války v Gaze.
Izraelské tanky vjely do centra města Rafáh na jihu Pásma Gazy, informuje agentura Reuters s odkazem na svědky z místa. Izraelská armáda se k tomu zatím nevyjádřila, podle Reuters vydá prohlášení k situaci v oblasti později.
Izrael podle společného prohlášení jeho ministerstva zahraničí a Národní bezpečnostní rady neprováděl a nebude v Rafáhu provádět vojenské operace, které by mohly vést ke zničení palestinské populace, celkově, nebo zčásti, píše server The Times of Israel (ToI). Tel Aviv tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu (ICJ), podle něhož má Izrael mimo jiné zastavit ofenzivu v Rafáhu na jihu Pásma Gazy, především aby předešel dalšímu umírání a utrpení palestinských civilistů.
Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Oznámili to podle agentury Reuters premiéři tří evropských zemí. Bez uznání palestinského státu nemůže nastat mír na Blízkém východě, uvedl norský premiér Jonas Gahr Störe a dodal, že uznání vstoupí v platnost 28. května. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac nařídil izraelským velvyslancům v Irsku a Norsku, aby se okamžitě vrátili do Izraele ke konzultacím a stejným krokem pohrozil Španělsku. Naopak palestinská samospráva a konkurenční hnutí Hamás ve svých prohlášeních uznání třemi evropskými zeměmi uvítaly.
Vláda rozšířila vnitrostátní sankční seznam o dvojici spojenou s ruskou GRU. Na seznam přibyli běloruská novinářka Natalia Sudlianková a agent GRU Alexej Šavrov, řekl po zasedání kabinetu novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.
Pražská burza oslabila. Index PX klesl o 0,58 procenta na 2102,97 bodu. Téměř všechny hlavní emise burzy ztrácely, eventuálně stagnovaly. Akcie ČEZ zlevnily o 0,61 procenta na 1150 korun a akcie Komerční banky o 0,89 procenta na 1113 korun. Nejvýraznější propad postihl cenné papíry výrobce dronů Primoco UAV, které odepsaly 1,15 procenta na 860 korun.
