Maďarská vláda se dohodla s ruským koncernem Rosatom na časovém harmonogramu výstavby dvou nových bloků maďarské jaderné elektrárny Paks, uvedla agentura MTI. Maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó společně s šéfem Rosatomu Alexejem Lichačovem uvedl, že nové bloky zahájí provoz na začátku příštího desetiletí.
Celé dění kolem takzvaného zestátnění části společnosti ČEZ budí víc otázek, než nabízí odpovědí. Klíčovou otázkou je, proč se vlastně celý tento cirkus kolem budoucnosti většinově státní firmy děje. Dají se na to uplatnit počty z prvního ročníku základní školy: Komu celá chystaná operace prospěje?
Kolem zestátnění části společnosti ČEZ se nyní vedou zákulisní debaty. Petr Koblic, který bude příští rok dvacátým rokem šéfovat pražské burze, se nachází v roli poradce či pozorovatele politického rozhodování. Nicméně akcie ČEZ jsou tahounem „jeho“ burzy. Pokud by z volného trhu odešly, mohlo by to mít fatální dopad na český kapitálový trh. Co se kolem dělení ČEZ děje? A jak celou situaci vnímá muž, který se energetikou „soukromě“ zabývá víc než dvacet let a jak říká, je jeho vášní?
Francouzská společnost Framatome bude dodávat jaderné palivo Slovensku, aby snížila jeho závislost na Rusku. Vyplývá to podle agentury AFP z memoranda o porozumění, které během dnešní návštěvy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Bratislavě podepsala společnost Framatome s firmou Slovenské elektrárne (SE).
Energetická společnost ČEZ vypsala miliardový tendr na dodávku dvou generátorů pro jadernou elektrárnu Temelín. Firmy se do výběrového řízení na klíčové zařízení, které vyrábí elektřinu pro pětinu Česka, mohou hlásit do 9. června. Generátory chce ČEZ měnit v letech 2028 až 2030, informoval mluvčí temelínské elektrárny Marek Sviták.
ČEZ těžce krvácí i dnes, za týden přišel o 130 miliard své hodnoty. Důvodem je zjevná snaha vlády de facto vytěsnit menšinové akcionáře za pro ně na až tak výhodných podmínek, někteří z nich proto hovoří o „zločinecké akci“, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Projekt americké jaderné elektrárny Vogtle je blízko dokončení. Dva nové reaktory s rozpočtem více než 16 miliard dolarů (347,8 miliardy korun) mají sedm let zpoždění, jeden z nich však již vyrábí elektřinu a druhý je v konečné fázi testování. Po jejich uvedení do provozu se Vogtle stane největším producentem elektřiny v USA, který vyrobí energii schopnou rozsvítit jeden milion domácností a podniků a tato elektřina bude bez emisí, upozornila agentura Bloomberg.
Konstrukce AP300 vychází z původního reaktoru AP1000 a je jediným malým modulárním reaktorem vycházejícím z již provozovaného zařízení. Nový reaktor je navržen pro více než 80letý životní cyklus.
Jaderná elektrárna Temelín vyrobila za letošní první čtvrtletí 4,75 milionu megawatthodin (MWh) elektřiny, což je nejvyšší výroba za všechna první čtvrtletí od spuštění Temelína v roce 2000. Je to o 4882 MWh víc než v dosud rekordním loňském prvním čtvrtletí, což odpovídá roční spotřebě téměř 1500 českých domácností. Vysoká výroba na začátku roku je výhodná i kvůli přenosové soustavě, kryje se s velkou spotřebou energií typickou pro zimní měsíce, uvedl temelínský mluvčí Marek Sviták.
Ekonomicky je to nesmysl, je to jenom politika a ideologie, říká k uzavření posledních tří německých jaderných elektráren Jaroslav Míl, bývalý šéf ČEZ a také bývalý poradce vlády v otázkách energetiky. Míl je starý praktik, o energetice toho ví víc než všichni ministři.
Větrné a solární elektrárny měly v loňském roce na celosvětové výrobě elektřiny rekordní podíl, který činil 12 procent. Zvýšil se tak z deseti procent o rok dříve, vyplývá ze zprávy nezávislé organizace Ember. Loňský rok tak podle zprávy mohl znamenat vrchol emisí oxidu uhličitého (CO2) z energetického sektoru, který je největším znečišťovatelem ovzduší.
