Ivan Bartoš dva a půl roku na svém úřadě pro místní rozvoj „prokrastinuje“. Tváří se jako apoštol digitalizace, ale s tou zatím pohnul málo. Mezitím se těší na příští volby, průzkumy mu pořád dávají asi deset procent. Výsledkem jeho aktivity je, že se blíží kolaps stavebního řízení v Česku.
Antisystémová, či jinak vyhrocená politická uskupení podle odhadů mají výrazně posílit v příštím Evropském parlamentu, který vzejde z červnových voleb. Nyní se uzavřely české kandidátky. A při pohledu na tu třicítku koalic, stran a hnutí by byl skoro zázrak, kdyby se původní předpovědi nenaplnily. O antihlasy totiž usiluje valná většina z kandidujících stran.
Školství je oproti jiným oblastem nejsnáze predikovatelným systémem. Tři roky předem znáte potřeby pro mateřské školy, sedm let předem znáte potřeby základního školství, čtrnáct a více let dopředu znáte potřeby středních škol. Přesto to stát nedokáže. I proto lidé na tyto problém reagují různě, například takzvanou zápisovou turistikou. Ta se přitom školám, jejich zřizovatelům a potažmo státu nelíbí. Bránit tomu je však nesmysl.
Český průmysl podvazují vysoké úroky a také slabá německá a čínská poptávka. Stejně tak útoky jemenských povstalců v Rudém moři nebo třeba nadprůměrně teplé počasí, píše v komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Lidovecké ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje rozšíření zákazu maloobchodního prodeje na všechny svátky. Činí tak zřejmě v duchu hesla „nejlepší obrana je útok“. Dva z poslanců pětikoaličního partnera lidovců, ODS, totiž žádají, aby se naopak obchody ve vybrané sváteční dny otevřely.
Státní podnik Diamo plánuje těžbu plynu problematickou metodou frakování na území bývalého dolu Frenštát na okraji Beskyd, zasahující i do místní CHKO. Debata o potřebě plynu minimálně jako dočasný zdroj pro energetiku a využívání domácích zdrojů surovin je vždy složitá, jde o velký byznys a mocné zájmy. Co se nyní děje v Diamu je ale alarmující, píše ve svém komentáři protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.
Za katastrofální sázku na elektromobily padá hlava šéfa jedné z největších autopůjčoven světa, Hertzu. Stephen Scherr, bankéř s třicetiletou profesní dráhou u Goldman Sachs přes svůj zkušený věk podlehl zelené ideologii a coby novopečený šéf Hertzu nakoupil do jeho flotily desetitisíce elektrovozů. Jenže o elektroauta není zájem, vykazují vysoké náklady amortizace a též jejich opravy jsou drahé. Hertz se proto desetitisíců vozů zase zbavuje, s obrovskou ztrátou, jež láme Scherrův vaz.
Je to přesně rok, 28. ledna roku 2023, kdy Petr Pavel vyhrál prezidentské volby. A stal se čtvrtým českým prezidentem od listopadu 1989. Pro připomenutí, v souboji s Andrejem Babišem získal 3,4 miliony hlasů, o milion víc, než kolik lidí hlasovalo pro Babiše.
Na komentář Dalibora Martínka s titulkem Škodnou českých lesů nejsou srny, ale myslivci, zareagovalo mnoho čtenářů. Přinášíme jednu z reakcí. Text není upravován, pouze pro svůj větší rozsah mírně krácen, doplněna někde chybějící interpunkce a opraveno několik pravopisných chyb.
V Česku je nějakých devadesát tisíc myslivců. Občas některý z nich zastřelí svého kolegu, občas rybáře či jiného nevinného člověka, který se nešťastnou náhodou ocitnul na jeho mušce. Z hlediska práva by to asi mělo být zabití, možná vražda. Ale pro myslivce z jejich fatální střely většinou neplyne nějak fatální trest. Jak je to možné? Ač třeba bývají připití, jejich smrtelná minela je často policejními orgány hodnocena jako „náhoda“, případně „nedovolené nakládání se zbraní“.
Mimořádně oblíbená královna Markéta II. abdikovala po více než půlstoletí z dánského trůnu. Prý je třeba předat vládu další generaci. Jak se štíhlá a moderní monarchie promění?
