Odboráři jsou připraveni pokračovat v protestních akcích, pokud s nimi vláda nebude jednat. V úvodu demonstrace proti krokům vlády to řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Premiér Petr Fiala (ODS) už dopoledne řekl, že kabinet nemůže pod tlakem ustoupit od snahy o ozdravení veřejných financí. „Ustoupili bychom od dobré budoucnosti,“ prohlásil premiér v Brně v den stávky ve školství a dalších odborářských protestů.
Prezident Petr Pavel ve středu podepsal vládní konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu. O svém rozhodnutí podepsat balíček nejprve informoval ve videu na sociální síti X.
Senát ve středu po dlouhé rozpravě schválil vládní konsolidační balíček. Už chybí jen podpis prezidenta Pavla. Toho na úterní schůzce šéf odborářů Josef Středula vyzval, aby soubor převážně daňových změn vetoval.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula vyzval prezidenta Petra Pavla, aby vetoval vládní balíček ke konsolidaci veřejných financí.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, jak v září schválila. Dnes příslušný návrh rozpočtu začínají v prvním čtení projednávat poslanci. Ve skutečnosti přitom hrozí, že schodek bude spíše atakovat hranici 300 miliard korun. Kabinet tedy v podstatě rezignoval na snižování absolutní výše rozpočtových schodků.
Vláda uspěla. Prosadila svůj „konsolidační balíček“, který v následujících dvou letech přinese úspory ve veřejných financích ve výši až 150 miliard korun. Tedy alespoň snad. Co ovšem balíček přinese zcela určitě, je růst daní a zdražování. Tak snad vláda ví, co prosadila.
Vládní koalice přes odpor opozice prosadila konsolidační balíček, který jí má pomoci zlepšit stav státního rozpočtu. V příštích dvou letech ho má zlepšit celkem zhruba o 150 miliard korun. Balíček zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent.
Vláda rozhodla o zrušení loni schválené podpory tepláren ve výši 17 miliard korun. Peníze měly teplárenské společnosti následně promítnout do snížení cen tepelné energie pro zákazníky. Zrušení dotací je součástí úsporných opatření vlády. Teplárenskému sdružení ČR se rozhodnutí nelíbí, podle něj tím utrpí zákazníci.
Tempo ozdravování veřejných financí je dostatečné a sociálně únosné. Po jednání Národní ekonomické rady vlády (NERV) to řekl novinářům její koordinátor David Havlíček.
Veřejné rozpočty naší země si zaslouží změnu aktuálního trendu, kdy jsou příjmy a výdaje v zjevné dysbalanci. Vládou připravený soubor několika desítek zákonů, přezdívaný jako konsolidační balíček, byl představen právě coby řešení popsaného stavu. Balíček, stále ještě projednávaný Sněmovnou, přináší relevantní opatření mířící ke snížení veřejných výdajů, ať již jde o náklady na provoz státu, nebo objem přerozdělovaných dotací. Přiznejme si, že takový přístup česká ekonomika potřebuje a věřme, že i v dalších balíčcích, o kterých se mluví, najdou politici odvahu předkládat návrhy postavené na této logice, tvrdí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, jak včera schválila. Ve skutečnosti ovšem hrozí, že schodek bude spíše atakovat hranici 300 miliard korun. Kabinet tedy v podstatě rezignoval na snižování absolutní výše rozpočtových schodků.
Ruská armáda odpálila proti Ukrajině jednu z nejnovějších 🚀 raket středního doletu nazvanou Orešnik, vybavenou nejadernou bojovou hlavicí, prohlásil dnes podle médií ruský prezident Vladimir Putin. Tyto rakety dosahují desetinásobku rychlosti zvuku a nemohou je sestřelit ani americké systémy protiraketové obrany v Evropě, tvrdil Putin.
Dosavadní republikánský kongresman Matt Gaetz oznámil, že již ❌ nebude usilovat o funkci ministra spravedlnosti, kterou mu nabídl zvolený americký prezident Donald Trump. Rozhodl se tak po schůzkách se členy Senátu, který obsazování vlády schvaluje a kde Gaetzova překvapivá nominace neměla jistou podporu.
Německý odborový svaz automobilky Volkswagen ☝ doporučí členům, aby od 1. prosince vstoupili do stávky. Zdůvodnil to tím, že vyjednávání s vedením společnosti o mzdách a o uzavření továren v zemi nepřinesla průlom. S odkazem na sdělení odborů o tom informuje agentura Reuters.
Pražská burza dál 📈 roste a navyšuje svá šestnáctiletá maxima. Silnější byla naposledy začátkem června 2008. Index PX dnes připsal 0,17 procenta na 1691,09 bodu. Dařilo se akciím energetické společnosti ČEZ, Komerční banky nebo Kofoly. V minusu skončily cenné papíry Erste nebo zbrojovky Colt, která dnes zveřejnila své výsledky za třetí čtvrtletí.
Český podnikatel a miliardář Daniel Křetínský dál 📈 posiluje svou pozici ve francouzském maloobchodním řetězci Casino. Koupí podíl britského fondu Attestor, který je součástí konsorcia, jež letos problémovou firmu převzalo.
Španělská vláda dnes v Madridu podepsala několik dohod s vedením Palestinské autonomie a slíbila nejméně 7️⃣5️⃣ milionů eur (asi 1,9 miliardy korun) na pomoc Palestině v příštích dvou letech. Informovala o tom agentura EFE. Podle ní šlo o první mezivládní palestinsko-španělskou schůzku od května, kdy Madrid uznal palestinský stát.
Platební společnost PayPal, která klientům umožňuje mimo jiné i 💰 obchody s kryptoměnami, se potýká s výpadky. Problém řeší i dnes, kdy nejrozšířenější digitální měna bitcoin zdolala další maximum a její cena přesáhla 98 tisíc dolarů (2,4 milionu korun). Informuje o tom agentura Reuters. Problémy s přeposíláním peněz mají tisíce lidí.
Tempo růstu norské ekonomiky ve třetím čtvrtletí 📈 zrychlilo a bylo nejvyšší téměř za dva roky, a to díky příznivému vývoji ve zpracovatelském průmyslu. Takzvaný pevninský hrubý domácí produkt (HDP), který nezahrnuje často nestabilní těžbu ropy a zemního plynu v moři, vzrostl proti předchozímu čtvrtletí o 0,5 procenta. To je nejvíce od čtvrtého čtvrtletí 2022, uvedl norský statistický úřad.
Bitcoin 🤑 se dostal přes hranici 98 tisíc dolarů poté, co jej podpořily zprávy od tvořícího se kabinetu Donalda Trumpa.
Volby do Sněmovny by nyní podle modelu agentury NMS Market Research vyhrálo opoziční ANO s 3️⃣5️⃣,3️⃣ procenta hlasů. Na druhém místě by se podle agentury poprvé umístilo hnutí STAN s 11,1 procenta a třetí by skončila ODS s deseti procenty. Do dolní komory by se dostalo také opoziční hnutí SPD, Piráti a KSČM. Model nezahrnuje možnou kandidaturu koalice Spolu, ve které chtějí ODS, TOP 09 a KDU-ČSL v příštích volbách opět usilovat o hlasy voličů.
