Česká měna, která v minulých dnech oslabila až k 25,50 koruny za euro, tedy na nejslabší úrovni od propuknutí války na Ukrajině v únoru 2022, by mohla v příštích měsících ještě mírně ztrácet. Vyplývá to z ankety mezi analytiky. Vývoj kurzu bude podle nich záležet zejména na dalších krocích České národní banky a Evropské centrální banky (ECB). Pod 25,50 CZK/EUR byl kurz koruny i v pátek odpoledne.
Máme za sebou čtyři pohnuté roky. Nejprve dva roky covidu, poté dva roky války, do toho mimořádná inflace a energetická krize. Jak si v této pohnuté době stála koruna? Lépe než drtivá většina měn světa. Dokonce lépe než euro.
Kurz české měny k euru by měl v roce 2024 mírně oslabit v důsledku očekávaného snižování úrokových sazeb České národní banky (ČNB). Shodli se na tom oslovení analytici. Koruna letos postupně oslabila o 2,1 procenta na 24,70 CZK/EUR, což je nejslabší úroveň od loňského srpna.
Inflace klesá už jen nepatrně, je stále čtyřikrát vyšší než cíl České národní banky a letos už výrazněji neklesne. Nahoře ji drží vysoké ceny energií a odeznívající efekt vysoké srovnávací základny loňského roku, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Koruna proti euru od začátku září oslabila o 1,2 procenta na 24,35 koruny za euro, a dostala se tak na nejslabší úrovně za posledních devět měsíců. Od začátku roku je slabší o 0,84 procenta, řekl analytik XTB Štěpán Hájek. Posílit podle něj nyní česká měna nemá důvod. Podle odhadů i dalších analytiků není vyloučený pokles kurzu až k hranici 24,50 Kč za euro.
Koruna se v posledních týdnech dostává pod palbu spekulantů. Podle viceprezidenta SAB Finance Jana Holého je na tom však mnohem lépe. Navíc Česká národní banka sice na jednu stranu ukončila i slovní intervence na podporu kurzu, ale zároveň trhy velmi době vědí, že má dostatečnou palebnou sílu při případných velkých výprodejích.
Dnes je to přesně rok a půl od předvečera ruské invaze na Ukrajinu, k níž došlo loni 24. února. Za tu dobu koruna vůči dolaru oslabila o 2,5 procenta, přičemž euro ztratilo 4,4 procenta, plyne z dat agentury Bloomberg platných k dnešnímu popoledni.
Z hlediska příznivců přijetí eura zdrcující studie vychází v zářijovém vydání prestižního vědeckého žurnálu Journal of International Money and Finance. Efekt eura na růst vzájemného obchodu členských zemí měnové unie je podle ní v zásadě nulový.
Zdražování nafty včera dále nabralo na tempu. Za jediný den nafta u českých čerpacích stanic podražila průměrně o 25 haléřů na litr, vyplývá ze zveřejněných údajů CCS. Od začátku srpna, za uplynulý týden, už tak její cena vzrostla v souhrnu v průměru o 3,30 koruny na litr.
Průmyslová výroba v Česku v červnu překonala očekávání. Meziročně i meziměsíčně si polepšila shodně o 0,9 procenta, zatímco v obou případech se převážně čekal pokles. Za vzestupem objemu průmyslové výroby je hlavně mimořádně výrazný, takřka 54procentní, nárůst objemu automobilové výroby. Ten byl tak silný, že více než kompenzoval i citelný propad v jiných klíčových průmyslových odvětvích, říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Bankovní rada České národní banky v souladu s očekáváním ponechala základní úrokovou sazbu na stávající úrovni sedmi procent. Zároveň však formálně ukončila svoji intervenci za silnější korunu. Koruna v reakci znatelně oslabila, vzápětí část svých ztrát jak vůči euru, tak dolaru zase umazala. Trhy totiž seznaly, že ČNB jedná tak, aby se „koza nažrala a vlk vlastně zůstal celý“.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
