Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu o nadstandardních 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. „Nejistota spojená zejména s chováním Ruska, s rozsahem dalších sankcí ze strany Evropské unie a s cenovými dopady těchto faktorů je tak velká, že odhadovat vrchol této série zvyšování úrokových sazeb ČNB je velmi obtížné,“ říká ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Trhy se po šoku ze zahájení války na Ukrajině zčásti stabilizují. Koruna zpomalila své prudké oslabování. Unce zlata za poslední dva týdny podražuje o skoro 5000 korun.
Svět se ocitá v horečce zájmu o nákup letních zájezdů, pro Čechy je hitem Turecko. Nahrává jim k tomu i silná koruna. Největší světová cestovka TUI hlásí mimořádný růst sháňky, jenž i o 20 procent předčí zájem z doby před pandemií.
Koruna citelně oslabuje po rozhodnutí ČNB o sazbách, ale i v reakci na tiskovku guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka a šéfky Evropské centrální banky Christine Lagardeové. Její jestřábí tón podporuje zpevňování eura.
Zdražování pohonných hmot nabírá na obrátkách, u ropy hrozí cena 100 dolarů za barel. V uplynulém týdnu v Česku zdražily jak benzín, tak nafta o více než dvacet haléřů na litr. Natural 95 vyjde podle údajů společnosti CCS na 36,41 koruny, nafta na 35,36 koruny za litr. Jedinou úlevou je Polsko – litr benzínu je hned za hranicemi levnější o osm korun a stojí tak zhruba stejně jako v Česku před rokem.
Bankovní rada České národní banky navýšila základní úrokovou sazbu podle očekávání analytiků o 0,75 procentního bodu na 4,50 procenta. Ve stejné výši se základní úroková sazba naposledy pohybovala v lednu 2002, tedy před 20 lety. Centrální banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. Odhad průměrné letošní inflace zvedla na 8,5 procenta.
Polská vláda počínaje dneškem na půl roku snižuje DPH na pohonné hmoty, hnojiva či potraviny. Česká koruna přitom zpevňuje na svoji nejsilnější úroveň vůči polskému zlotému v historii. Co to znamená pro Čechy? Že za čárou nakoupí tak výhodně jako nikdy.
Rostoucí volatilita a zatím jeden z nejslabších lednů na trzích, tak by se dal charakterizovat uplynulý týden, který ukázal, že poklesy v tomto roce mohou skutečně být daleko častějším jevem, než jsme byli zvyklí. Index S&P 500 se na začátku období zveřejňovaných výsledků dostal na hranu rozpětí kolem 4500 bodů a technologický Nasdaq zaznamenal desetiprocentní korekci od svých maxim. Zdá se, že akcie letos nebudou mít na růžích ustláno. A jaké byly hlavní události uplynulého období?
Koruna ve středu později odpoledne středoevropského času prolomila psychologickou hranici 24,30 koruny za euro. Zpevnila pod ní poprvé od září 2012. Podle dat Bloombergu se koruna dostala až na kurs 24,292 koruny za euro.
Koruna dnes odpoledne středoevropského času poprvé od září 2012 posílila pod psychologickou úroveň 24,50 za euro. Hlavním důvodem je rozevírání nůžek mezi úrokovými sazbami na koruně a na euru. Trh nyní předpokládá, že se do března rozevřou do největší šíře od prvního pololetí roku 1999, tedy takřka za celou existenci eura.
Koruna dnes odpoledne středoevropského času zpevnila na svoji vůbec nejsilnější úroveň vůči euru za posledních deset let. Silnější byla naposledy v roce 2012, přesněji v říjnu toho roku. Dle údajů Bloombergu dnes zpevnila až na kurz 24,764 koruny za euro.
