Americká společnosti Alphabet, která je majitelem Googlu, koupí za 32 miliard dolarů (735,4 miliardy korun) firmu zabývající se kybernetickou bezpečností Wiz. Akvizice je zatím největší, jakou kdy Alphabet uskutečnil, a zdvojnásobí podíl firmy na trhu s kybernetickou bezpečností.
Zadlužená francouzská společnost Atos přijala nabídku na restrukturalizaci svého dluhu od konsorcia vedeného jejím hlavním investorem Davidem Layanim.
Mohutný nárůst rozvoje umělé inteligence a jejího využití, přechod na cloud a neustále probíhající digitalizace s sebou přináší řadu úskalí. S rozšiřováním digitálního prostředí roste potřeba komplexních řešení kybernetické bezpečnosti. Výzkumná agentura Cybersecurity Ventures odhaduje, že v loňském roce globálním ekonomika díky kybernetickým útokům přišla o osm bilionů dolarů. V roce 2025 by se toto číslo mělo přehoupnout přes 10 bilionů dolarů.
Internet se během letošního roku stal zase o něco nebezpečnějším a divočejším místem, alespoň z hlediska růstu kriminality zaměřené na spotřebitele. Zatímco v roce 2021 registrovala policie v kyberprostoru 9,5 tisíce trestných činů, v roce 2022 jich už bylo téměř 19 tisíc a v první polovině roku 2023 přes 10 tisíc. Zároveň roste komplexita a věrohodnost jednotlivých podvodných kampaní. Jedním z hlavních důvodů je rozvoj nástrojů generativní umělé inteligence, které podvodníkům umožňují vytvořit více "kvalitnějších" podvodů za kratší dobu. Oblast podvodů a digitálních útoků zaměřených na obyčejné lidi se bude dynamicky vyvíjet, nastiňuje technologické společnosti ANECT.
Společnost Google začala kvůli bezpečnosti rušit neaktivní uživatelské účty, tedy ty, ke kterým se nikdo nejméně dva roky nepřipojil. Plánované mazání se týká pouze osobních účtů a nedotkne se účtů s aktivním YouTube kanálem, s existujícím peněžním kreditem nebo vlastníků aplikace v obchodě GooglePlay. Uživatelé s neaktivními účty dostanou před samotným smazáním upozornění na e-mail i na záložní e-mailovou adresu pro obnovení. Kolik účtů bude v Česku zrušeno, nedokáže firma podle mluvčí Alžběty Houzarové říci.
Chytrá zařízení využíváme denně. Do domů si instalujeme bezpečnostní kamery, na dálku ovládáme domácí spotřebiče a pomalu vyhlížíme auta, která se řídí sama. Doba se zrychluje, modernizuje a naše každodenní působení se stále více přesouvá do online světa. To s sebou přináší nejen řadu příležitostí, ale také rizik. „Každé chytré zařízení vytváří prostor pro útoky, protože se může dostat do hledáčku hackerů,“ upozorňuje Martin Bajer, ředitel pro strategii TTC MARCONI.
Francouzská zbrojovka Thales se chce stát lídrem v oblasti kybernetické bezpečnosti. Za tím účelem koupí za 3,6 miliardy dolarů (78,3 miliardy korun) americkou firmu Imperva.
Kyberpodvodníci jsou stále sofistikovanější a dokážou podvést leckoho včetně vzdělaných lidí. I když počty trestných činů, které podvodníci páchají rostou i letos, nárůst podle policejního prezidenta Martina Vondráška není tak dynamický jako vloni. Banky se totiž spolu s Policií ČR intenzivně pouští do boje s kyberzločinem. Například ČSOB má v plánu spolu s policií proškolit milion lidí, kteří budou proti kyberšikaně ostražití a budou moci informovat o kybernebezpečích i své okolí. Škody jdou do desítek tisíc korun a někdy až milionů korun.
Evropská unie by od příštího roku mohla účinněji předcházet velkým kybernetickým útokům díky celoevropské síti operačních center. Počítá s tím návrh Evropské komise, která hodlá propojit národní a unijní střediska odpovídající za kybernetickou bezpečnost. Brusel odhaduje, že do projektu „evropského kybernetického štítu” vloží EU a členské země 1,1 miliardy eur (25,7 miliardy korun). Plán budou v příštích měsících projednávat členské státy a Evropský parlament.
Ruská softwarová společnost Kaspersky Lab vyvinula jeden z nejčastěji využívaných antivirů světa. Využívá jej zhruba 400 milionů uživatelů po celém světě. Produkty ruské společnosti jsou v hledáčku tajných služeb již několik let a americká komise pro komunikaci ji před pár dny zařadila na seznam produktů potenciálně ohrožujících národní bezpečnost.
Internetový gigant Google ze skupiny Alphabet se v neklidné době pustil do druhé největší akvizice ve své historii. Za 5,4 miliardy dolarů (asi 126 miliard korun) koupí firmu specializovanou na kybernetickou bezpečnost Mandiant od společnosti Cybersecurity Firm.
Vláda rozšířila vnitrostátní sankční seznam o dvojici spojenou s ruskou GRU. Na seznam přibyli běloruská novinářka Natalia Sudlianková a agent GRU Alexej Šavrov, řekl po zasedání kabinetu novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.
Pražská burza oslabila. Index PX klesl o 0,58 procenta na 2102,97 bodu. Téměř všechny hlavní emise burzy ztrácely, eventuálně stagnovaly. Akcie ČEZ zlevnily o 0,61 procenta na 1150 korun a akcie Komerční banky o 0,89 procenta na 1113 korun. Nejvýraznější propad postihl cenné papíry výrobce dronů Primoco UAV, které odepsaly 1,15 procenta na 860 korun.
