Hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška (ANO) je obžalovaný z podílu na uplácení lékařů farmaceutickými firmami Jde o 12 let starý případ. Informoval o tom web Deník.cz. Moravskoslezští opoziční zastupitelé se Krkošku zatím k rezignaci vyzvat nechystají. Počkají na čtvrteční jednání Obvodního soudu pro Prahu 2, který se má případem zabývat. Stejný přístup zvolilo i hnutí ANO.
Nabídka, se kterou podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) souhlasila Česká lékařská komora (ČLK) i zdravotnické odbory, je růst výdělků lékařů o 5000 až 15 000 korun podle stupně vzdělání a ostatních zaměstnanců nemocnic včetně nezdravotnických o pět procent. Finální dohodu chtějí zúčastněné strany podepsat v pátek, poté by měli lékaři odvolat protest.
Na jednání s nespokojenými lékaři podle premiéra Petra Fialy (ODS) byla nalezena shoda, nabídl jim pro příští rok 9,8 miliardy korun z veřejného zdravotního pojištění na nárůst odměňování. Půjde o dodatek k úhradové vyhlášce, aby byl závazný pro státní i krajské, městské či soukromé nemocnice, řekl Fiala po jednání. Svůj protest lékaři, kteří vypověděli přesčasy, podle viceprezidenta České lékařské komory (ČLK) Jana Přády odvolají tehdy, až se premiérem předložená nabídka potvrdí písemně.
Učitelé opět rebelují. Hrozí stávkou, patrně ji i uskuteční, 27. listopadu. Zavřou školy, nebudou učit. Děti ať prý zůstanou doma. Učitelé tam určitě zůstanou.
Většina nemocnic v ČR podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) dává na platy 60 procent příjmů, třeba ty rehabilitační nebo psychiatrické až 80 procent. V západních zemích je to zhruba 50 procent. Uvedl to na sjezdu České lékařské komory (ČLK). Podle prezidenta ČLK Milana Kubka se z menší částky, která do zdravotnictví ve srovnání se Západem jde, platí přístroje a léky za stejné ceny, proto na odměny personálu zůstává méně. Systém veřejného zdravotního pojištění má letos na zdravotní péči 458 miliard korun, dlouhodobě jde zhruba polovina do nemocnic.
V největších pražských nemocnicích vypovědělo od prosince přesčasy asi 18 až 38 procent lékařů, většinou je jich 100 až 300. O uspořádání služeb v následujícím měsíci podle nich vedení s lékaři teprve jednají. Péče omezena nebude, v prosinci je objem plánované péče obvykle nižší, uvedli.
Najít nádor v rané fázi, kdy se dá úspěšněji léčit, dokáže metoda vyvinutá týmem profesora Michala Holčapka na Univerzitě Pardubice. Nápad se nyní snaží převést do praxe spin-off společnost Lipidica nejdříve v Česku, výhledově i v zahraničí.
Je tu další vlna protestů doktorů. Mladí lékaři hrozí, že od prosince nebudou dělat přesčasy. To by bylo celkem pochopitelné, nikdo nechce jen tak dělat přesčasy. Tady je ovšem v pozadí výhrůžka, že když nenastoupí do služby, nebude v Česku dostatečná zdravotní péče a někdo by to mohl odnést životem. Máme tady takové drobné vydírání.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce spolu s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a poslancem Vítem Kaňkovským (KDU-ČSL) předložit ve zrychleném projednávání do Sněmovny novelu zákoníku práce, která zruší nedávno schválené navýšení přesčasové práce lékařů. Poslední změna bude platit od 1. října, podle Válka by se mohla vrátit do původního stavu od ledna. Řekl to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Zástupci Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) na facebooku v reakci uvedli, že vyjádření ministra vítají, nechtějí se ale nechat uchlácholit sliby. Podporovatele vyzvali, aby ve vypovídání přesčasů na prosinec pokračovali.
Sněmovna znovu schválila dočasné zavedení možnosti další přesčasové práce ve zdravotnictví. Ustanovení budí spory a část lékařů pracujících v nemocnicích hrozí, že přestane přesčasy sloužit.
Digitalizace. Toto heslo moderní doby postupně proniká do všech sfér lidské činnosti. Prosazovat se tak začíná i ve zdravotnictví. Covidová pandemie poukázala na nepřipravenost právních předpisů na rychlý rozvoj komunikačních technologií ve zdravotnictví. Historickým milníkem se tak stává novela zákona o zdravotních službách, která otevírá dveře rozvoji telemedicíny. Podrobněji novelu představíme v podcastu, který vzniká ve spolupráci s právní kanceláří PRK Partners.
Vláda rozšířila vnitrostátní sankční seznam o dvojici spojenou s ruskou GRU. Na seznam přibyli běloruská novinářka Natalia Sudlianková a agent GRU Alexej Šavrov, řekl po zasedání kabinetu novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.
Pražská burza oslabila. Index PX klesl o 0,58 procenta na 2102,97 bodu. Téměř všechny hlavní emise burzy ztrácely, eventuálně stagnovaly. Akcie ČEZ zlevnily o 0,61 procenta na 1150 korun a akcie Komerční banky o 0,89 procenta na 1113 korun. Nejvýraznější propad postihl cenné papíry výrobce dronů Primoco UAV, které odepsaly 1,15 procenta na 860 korun.
