Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“ do vytyčeného rámce, aniž by vláda loni musela přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona.
Ve svém vánočním projevu se premiér Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Z nich se zaměřil zejména na inflaci. „Příští rok skončí neustálé zdražování,“ slibuje premiér. To ovšem není pravda. Zdražování bude pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni. A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem.
Neumím si představit, že by restaurace začaly v příštím roce zlevňovat. To uvedl známý šéfkuchař a podnikatel v gastronomii Zdeněk Pohlreich v pořadu Svět financí s Trinity Bank na CNN Prima NEWS. A to navzdory tomu, že lze očekávat snižování cen potravin. „Suroviny tvoří v našich nákladech maximálně třetinu. A ostatní položky porostou. Restauratéři jsou navíc podnikatelé, tak musí maximalizovat zisk,“ dodal Pohlreich.
Letošní Vánoce budou opět přehlídkou plýtvání. Nebude ovšem tak značné jako v minulých letech. Mimořádná inflace uplynulé doby Čechy zkrátka naučila jednat střídměji, byť rezervy by se stále našly.
Pohonné hmoty v Česku dál zlevňují, průměrná cena benzinu klesla pod 36 korun, levnější byl naposledy v lednu 2022. Aktuálně se u čerpacích stanic litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 prodává v průměru za 35,95 koruny za litr, před týdnem byl o 51 haléřů dražší. Nafta je nejlevnější od srpna, v uplynulém týdnu zlevnila o 39 haléřů, za litr teď řidiči dají průměrně 36,29 koruny za litr.
Fialova vláda bude moci hned zkraje roku 2024 deklarovat vítězství nad inflací, vyplývá z nové analýzy agentury Bloomberg. Pravděpodobnost, že Fialův kabinet bude vládnout minimálně do roku 2029, tak vzroste, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Evropská unie prodlouží dobu, po niž ještě povoluje dovoz ruské oceli, o čtyři roky. Ocel z Ruska se tak bude moci do zemí EU dovážet až do října 2028. Bez ruské oceli by v Česku měly vážné potíže například Škoda Auto nebo nošovická Hyundai; ty ruskou ocel upotřebí třeba v základní karosérii svých vozidel. Nepřímo se tak ovšem nadále financuje – a financovat tedy o čtyři roky dále bude – Putinova válka na Ukrajině.
Pravděpodobnost pádu hutí Liberty Ostrava roste. Byl by to problém hlavně pro region jako takový, protože je v něm spousta firem a subdodavatelů navázaných na Liberty. Makroekonomicky to země celorepublikově nepocítí, v rámci kraje to však bude znatelná rána, s níž by došlo ke zvýšení regionální míry nezaměstnanosti. Pak by nastal řetězový efekt, firmy by neměly komu dodávat a číslo lidí, kteří přijdou o práci, by mohlo být daleko vyšší.
Vláda Petra Fialy na příští rok počítá se schodkem ve výši 252 miliard korun. To je sice méně než schodek očekávaný za rok 2023, přesto jde o stále obří sumu. A žádnou změnu v této rozhazovačné rozpočtové politice podle bývalého guvernéra České národní banky Miroslava Singera nelze v následujících letech očekávat. „Samozřejmě by šlo mít nižší rozpočet, ale není po tom poptávka,“ uvedl Singer v pořadu Svět financí s Trinity Bank na CNN Prima NEWS.
Řetězec Lidl slibuje zlevnění nad rámec snížení DPH. Potvrzuje tím, že za vysokými cenami potravin jsou hlavně řetězce a jejich „čarování“ s maržemi, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Když přijdou na směnu, připadají si pracovníci huti Liberty Ostrava jako ve „městě duchů“, jak sami říkají. Není z čeho vyrábět, i když zakázky by byly. Huť dluží dodavatelům přes tři miliardy korun, z toho jen dodavateli energií, firmě Tameh, více než 1,5 miliardy. Mezi hutníky tak propuká panika, že přijdou o práci. Může jít o stovky, ale také tisíce lidí.
