Špatná zpráva pro euro. Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jeho vzniku neustále zvětšují, a v posledních letech ještě výrazněji, což může vést k jejímu nezadržitelnému rozpadu.
Premiér Petr Fiala (ODS) trvá na svém výroku o dosažení německých mezd v Česku jako cíle pro další mandát vlády. Nedělní vyjádření předsedy vlády Spolu a STAN kritizují ekonomové.
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Češi se vrací k ruskému plynu, píše agentura Bloomberg. Česko tak podle ní patří k několika zemím, které hatí celoevropskou snahu odstřihnout se od ruských dodávek energií. Taková snaha je skutečností uplynulých dvou let, po ruské invazi na Ukrajinu.
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině tam rozhodně svůj původ mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Hned 94 procent plynu má Česko v tomto měsíci z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska. To tu už dlouho nebylo, plyne z dat Net4Gas. Jen 6 procent plynu je ze západního směru, tedy z Norska či z terminálů na zkapalněný plyn, kde si ČR už od roku 2022 pronajímá kapacitu. Nyní ale tuto kapacitu prakticky nevyužívá.
Takřka všechen plyn, který Česko odebírá, je nyní z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska. Ze západního směru, přes Německo, už Česko získává jen maximálně sedm procent plynu.
Běžný účet platební bilance České republiky skončil v září nečekaně v záporném pásmu, -8,7 miliardy korun. Negativní saldo nečekal žádný z analytiků oslovených agenturou Bloomberg. Ve střední hodnotě svých odhadů čekali tito experti přebytek, a to ve výši 10,9 miliardy korun. Skutečný výsledek je tak o takřka 20 miliard horší.
Největší nahrávací společnost světa, Universal Music, v reakci na protižidovský pogrom zřejmě opustí burzu v Amsterdamu, kde k němu včera došlo. Své akcie by nově upsala v USA.
Vzhledem k výsledkům amerických voleb jsou krajně zarážející dvě věci. Jak moc tamní tradiční média ohýbala realitu a jak moc malý vliv už mají. Z jednoznačné věci udělala vyrovnané klání; ale fakticky je americká veřejnost z dosud nevídané většiny evidentně už nebrala vážně. To může mít svůj ekonomický dopad, například v propadu inzerce. Poražených v amerických volbách je ale pochopitelně více.
Změny důchodů v režii Fialovy vlády, včetně dnes schválených úprav, ušetří roku 2050 českým veřejným financím 300 miliard ročně v dnešních cenách. Fatálním problémem je, že na nich není shoda napříč politickým spektrem.
