Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce vládě navrhnout zkrácení účinnosti daně z mimořádných zisků, takzvané windfall tax, aby se v příštím roce už neuplatňovala. Ministr to ve středu řekl novinářům při představení nové makroekonomické prognózy ministerstva.
Recesi v příštím roce už České republice předpovídá také Evropská komise. Její nová makroekonomická prognóza počítá s tím, že růst českého hospodářství zpomalí na 0,1 procenta místo dříve očekávaných dvou procent.
Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 1,8 procenta. V předchozí únorové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 3,7 procenta. Růst ekonomiky bude podle asociace ovlivněn dopady války na Ukrajině, problémy v dodavatelských řetězcích a inflací. Ta by měla letos podle nových odhadů ČBA stoupnout na průměrných 12,4 procenta.
Česká národní banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 13,1 procenta. Únorová prognóza přitom počítala s 8,5procentní inflací. Ekonomové také zhoršili odhad letošního růstu HDP na 0,8 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou představil guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Makroekonomický výhled je podle tuzemských analytiků výrazně jiný, než byl ještě před měsícem. Ekonomové oslovení v anketě Newstreamu očekávají dramatické zpomalení růstu ekonomiky. Kvůli konfliktu na Ukrajině a pádící inflaci není podle nich vyloučené, že se letošní růst hrubého domácího produktu bude pohybovat těsně nad nulou.
Šest let působení guvernéra České národní banky bylo poněkud divokých. Musel se potýkat nejen s dopady covidu na ekonomiku, ale i s rekordní inflací, jakou země jednu generaci nezažila. V červnu ve funkci končí, jeho nástupce určí prezident. Základní sazby, od kterých se odvíjejí třeba ceny hypoték, jsou na rekordní úrovni. Příští rok by podle něj však měl být klidnější. Jisté to však není.
Hlavní ekonomové bank zastoupení v prognostickém panelu České bankovní asociace očekávají letos růst tuzemské ekonomiky o 3,4 procenta. Odhad pro rok 2022 mírně upravili směrem vzhůru na 4,5 procenta.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
