Sociální demokracie slibuje důchodcům 10 tisíc korun ročně navíc, chce snížit zdanění práce a zajistit růst minimální mzdy na 31 tisíc korun v roce 2028. Programové cíle pro podzimní volby do Sněmovny představila předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová.
Německý kancléř Olaf Scholz se v rozhovoru s magazínem Stern vyslovil pro postupné zvýšení minimální hodinové mzdy na 15 eur (372 korun). Jeho výrok, který média spojují s předvolební kampaní, rozhněval nejen opoziční konzervativní unii CDU/CSU a zaměstnavatele, ale také vládní liberální svobodné demokraty (FDP). Ministr financí Christian Lindner, který je zároveň šéfem FDP, kancléřův návrh odmítl.
Vláda schválila novelu zákoníku práce s valorizací minimální mzdy. Novela počítá od příštího roku i se zrušením zaručené mzdy při práci v soukromém sektoru. Zaručené výdělky budou platit už jen pro veřejný sektor.
Minimální mzda od ledna vzroste o 1600 korun na 18 900 korun, tedy o 9,2 procenta. Zvednou se i čtyři z osmi stupňů zaručené mzdy, která se vyplácí podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. O 1600 korun se zvýší tři nejnižší stupně a o 3200 korun pak ten nejvyšší. Nařízení ve středu schválila vláda. Po jednání kabinetu to na tiskové konferenci oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odbory prosazovaly výraznější růst všech částek. Podle zaměstnavatelů by měla minimální mzda růst pomalejším tempem stejně jako ostatní výdělky v Česku a zaručené mzdy by se od ní měly odpojit.
Minimální mzda by měla od ledna vzrůst o 1600 korun na 18 900 korun. Do pár let by se měla ustálit na 45 procentech průměrné mzdy. Od roku 2025 by se měla začít zvedat podle vzorce, který upraví zákoník práce. Zvýšit by se měly celkem čtyři z osmi stupňů zaručených mezd, uvedl na tiskové konferenci ve středu ráno ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Návrh projedná příští týden vláda.
Vláda pravděpodobně zvýší pro příští rok minimální mzdu o 1600 korun na 18 900 korun. V Otázkách Václava Moravce České televize to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Druhá varianta předpokládá podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí růst o 2100 korun na 19 400 korun. Cílem je dostat částku do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na polovinu průměrné mzdy.
Ministerstvo práce navrhuje pro příští rok navýšení minimální mzdy buď o 1600 korun, nebo o 2100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvednul z nynějších 17 300 korun na 18 900 korun, nebo na 19 400 korun.
Mnoho čtenářů reagovalo na komentář Dalibora Martínka, který ve svém textu tvrdil, že by se měli lidé sami připravovat na svou penzi. A nečekat, jak jim stát bude valorizovat penzi. Některé z reakcí nyní publikujeme. Autory známe, jejich jména však i v jejich zájmu raději uvádíme pouze ve formě iniciál. Texty nejsou upravovány, některé jen drobně kráceny.
České ekonomice by nejvíce prospělo, pokud by se zrušil jak institut zaručené mzdy, tak také institut mzdy minimální. Politicky je to druhé zřejmě zcela neprůchodné, takže buďme rádi za případné zrušení alespoň mezd zaručených. Jejich zrušení žádá jak Hospodářská komora, tak třeba Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků.
Odbory žádají největší nárůst minimální mzdy v tomto tisíciletí. Rekordně by tak přilily oleje do již pořádně roztopeného inflačního kotle. Vláda by jim obzvláště letos proto neměla ustupovat, chce-li inflaci zkrotit, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, loni v Česku dosáhla 40 912 korun. V Praze činila 42 776 korun, zejména kvůli vyšším nákladům na bydlení v hlavním městě. Zástupci platformy pro minimální důstojnou mzdu ale upozornili, že na minimální důstojnou mzdu, která podle platformy představuje odměnu za práci za běžnou pracovní dobu, nedosáhne 63 procent pracovních úvazků.
