Zajímá nás
Obliba točeného piva klesá. Zatímco v roce 2009 se v českých hospodách a restauracích vypila téměř polovina celorepublikové spotřeby, loni to bylo jen 31 procent. A plánované změny DPH na tomu rozhodně neprospějí.
Stav českých veřejných financí není utěšený. Na druhou stranu všechna ta kritická tvrzení o tom, že jdeme „řeckou cestou“, jsou notně přestřelená. Často jen přiživují frustraci části polarizované společnosti, která do dané problematiky nemá dostatečný vhled, ale strach ze státního bankrotu – jakkoli neopodstatněný – umocňuje její již tak značnou úzkost a tíseň.
Česko mělo ke konci loňského roku u ostatních zemí pohledávky za 11,6 miliardy korun, tedy v podobné výši jako na konci roku 2021. Za loňský rok získalo z pohledávek 139,1 milionu korun. Vyplývá to ze zprávy ministerstva financí o stavu a vývoji zahraničních pohledávek ČR, kterou na svých internetových stránkách zveřejnilo ministerstvo financí.
Stát vybral za první pololetí rekordně peněz na daních, 280 miliard korun. Daňové příjmy rostly jak za fyzické osoby, tak za firmy, a také z DPH. Nelze ve sdělení ministerstva financí, které navazuje na den starý údaj o rekordním čtvrtletním schodku rozpočtu, vnímat jakýsi pokus o satisfakci. Podívejte, nejsme tak špatní.
Státní rozpočet skončil v březnu ve schodku 166,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Je to nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku Česka. Loni byl březnový schodek 59,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se rozpočet vyvíjel nepříznivě i kvůli výdajům navíc na pomoc lidem s drahými energiemi. Prioritou pro něj je dodržet plánovaný celoroční schodek 295 miliard korun.
Kraje a obce hospodařily loni s velkým přebytkem, metropole Praha s druhým největším v historii. Ale i proto, že Praha málo investuje, na což upozorňují i ratingové agentury.
Bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora se k 1. dubnu stane náměstkem ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Mora se na ministerstvu bude zabývat mimo jiné mezinárodními vztahy, finančními trhy a veřejnými rozpočty.
Ruský rozpočet vykázal za první dva měsíce letošního roku deficit 2,58 bilionu rublů (755,8 miliardy korun), zatímco ve stejném období loni skončil v přebytku 415 miliard rublů. Moskva výrazně zvýšila výdaje, zatímco příjmy kvůli nižšímu prodeji ropy a plynu klesly. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ruské ministerstvo financí.
Důchodci se letos v červnu nakonec dočkají citelně slabšího navýšení penzí, než na jaké by měli nárok, pokud by vláda v tomto týdnu nepředstavila nový – a ad hoc – způsob valorizačního výpočtu. Kabinet tím jen letos ušetří takřka dvacet miliard korun. Dvacet miliard korun, které měly jít důchodcům, avšak takto zůstanou eráru. Není to šťastné a právem to vyvolává určité pnutí ve společnosti.
S blížícím se jarem bude růst tlak na zpomalení inflace, protože ceny energií a pohonných hmot se budou meziročně srovnávat s historicky nejvyššími cenami. V odhadech, o jak razantní zpomalení půjde, se ale analytici liší.
Státní rozpočet skončil v lednu ve schodku 6,8 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Loni v lednu bylo lednové hospodaření státu přebytkové, výsledek 3,9 miliardy ale byl ovlivněn rozpočtovým provizoriem, které omezilo výdaje státu na dvanáctinu rozpočtu roku 2021. Je to potřetí za posledních 15 let, kdy je lednový výsledek státního rozpočtu záporný.
