Státní rozpočet skončil v březnu ve schodku 166,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Je to nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku Česka. Loni byl březnový schodek 59,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se rozpočet vyvíjel nepříznivě i kvůli výdajům navíc na pomoc lidem s drahými energiemi. Prioritou pro něj je dodržet plánovaný celoroční schodek 295 miliard korun.
S blížícím se jarem bude růst tlak na zpomalení inflace, protože ceny energií a pohonných hmot se budou meziročně srovnávat s historicky nejvyššími cenami. V odhadech, o jak razantní zpomalení půjde, se ale analytici liší.
Státní rozpočet skončil v lednu ve schodku 6,8 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Loni v lednu bylo lednové hospodaření státu přebytkové, výsledek 3,9 miliardy ale byl ovlivněn rozpočtovým provizoriem, které omezilo výdaje státu na dvanáctinu rozpočtu roku 2021. Je to potřetí za posledních 15 let, kdy je lednový výsledek státního rozpočtu záporný.
Neúspěšný prezidentský kandidát a předseda hnutí ANO Andrej Babiš výzvou na Twitteru k sázení na volby s příslibem zisku mohl porušit zákon o regulaci reklamy.
Nová makroekonomická prognóza ministerstva financí (MF) počítá letos s poklesem hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta. Průměrná celoroční inflace by měla být 10,4 procenta.
Celkový majetek České republiky měl ke konci loňského roku hodnotu 6,59 bilionu korun a proti předchozímu roku se zvýšil o 12,8 procenta. Vyplývá to z nejnovější konsolidované účetní závěrky České republiky, o které informovalo ministerstvo financí. Majetek státu tvoří zejména stavby, pozemky, movité věci a peníze na účtech.
Ministerstvo financí (MF) v nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.
Fialova vláda se zaklíná, že stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala běžné daně. Jsou to vlastně její dva zcela stěžejní sliby. A nepochybně podle jejich splnění či nesplnění bude před dalšími volbami posuzována její úspěšnost. Zdálo by se, že se chytla do pasti: může naplnit první slib, může naplnit slib druhý, ale nemůže splnit oba najednou. Ne tak docela. Vládě totiž mimořádně nahraje současná mimořádná inflace.
Státní dluh za letošní tři čtvrtletí vzrostl o 424,7 miliardy korun na 2,89 bilionu korun. Na každého českého občana tak hypoteticky připadá dluh zhruba 275 tisíc korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,8 procenta, od začátku roku se zvýšila o 3,4 procentního bodu, informovalo ministerstvo financí ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu.
Česká bankovní asociace (ČBA) se s aktuálním návrhem ministerstva financí na zavedení daně z mimořádných zisků seznámila teprve před několika minutami. Návrh v tuto chvíli analyzujeme. Už teď lze ale předpokládat, že mimořádné zdanění bude mít dopad na hodnocení České republiky investory. Stále platí, že banky nabízejí vládě konkrétní investice ve výši minimálně 50 miliard korun, uvádí ve zprávě Česká bankovní asociace (ČNB).
Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv.
