Ukrajina představí svůj takzvaný plán vítězství spojencům na jednání na základně Ramstein v Německu, uvedl na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Informuje o tom agentura Reuters.
Přibližně 44 procent Ukrajinců je připraveno na jednání s Ruskem, ale drtivá většina odmítá ruské podmínky, uvedl server BBC News o výsledcích průzkumu, který minulý měsíc podniklo Razumkovovo středisko na zakázku portálu zn.ua. Proti rozhovorům s Ruskem se staví 35 procent dotázaných.
Maďarský premiér Viktor Orbán v Kyjevě vyzval k uzavření příměří, které by mohlo urychlit zahájení mírových rozhovorů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle médií trval na tom, že Ukrajina a celá Evropa potřebují spravedlivý a trvalý mír, a naléhal na pokračování vojenské pomoci umožňující Ukrajině třetím rokem se bránit ruské agresi. Orbán, známý blízkými vztahy s Moskvou, dnes do Kyjeva přicestoval poprvé od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
Nedávné návrhy ruského prezidenta Vladimira Putina na dosažení míru na Ukrajině mohou zastavit boje téměř okamžitě. Podle agentury TASS to uvedl poradce hlavy ruského státu Jurij Ušakov. Kyjev i jeho západní spojenci plán, který mimo jiné předpokládá předání rozsáhlých území Rusku, již dříve jednoznačně odmítli.
Je potřeba obnovit mírové rozhovory, prohlásil v Minsku ruský prezident Vladimir Putin. Jednání ale podle něj musí být vedena s legitimním vedením Ukrajiny, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však prý podle názoru Moskvy už legitimitu nemá. Putin to podle agentury Reuters řekl na tiskové konferenci po rozhovorech se spojeneckým běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.
Evropská unie není s to přijít s mírovou iniciativou pro Ukrajinu, všechny schůzky státníků členských zemí EU jsou válečné kabinety, řekl slovenský premiér Robert Fico. Na konferenci k 20. výročí vstupu Slovenska do EU ministerský předseda Slovenska rovněž kritizoval zahraniční politiku unie a odmítl její nový migrační pakt.
Momentálně neexistují žádné předpoklady pro mírová jednání s Kyjevem, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Kyjev už před dvěma lety zakázal veškerá vyjednávání, dokud ruským prezidentem bude Vladimir Putin, na jehož rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu. Kyjev jednání zakázal se zdůvodněním, že odhalil válečné zločiny, které podle něj napáchalo Rusko.
Předseda arménské vlády Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev spolu jednali během neformálního summitu postsovětského Společenství nezávislých států (SNS) v Petrohradu o mírových dohodách mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Informovala o tom dnes arménská a ruská média s odvoláním na Pašinjanovu mluvčí. Rozhovor se odehrál ještě v úterý.
Slovensko se musí připravovat na období po skončení války na Ukrajině a na standardizaci slovensko-ruských vztahů, uvedl slovenský premiér Robert Fico při jednání s velvyslanci Spojených států a Ruska.
Nikdo neví, jak Rusové přemýšlejí, říká Andor Šándor, generál, bývalý šéf tajné služby a nyní bezpečnostní expert. Západní podpora Ukrajiny může být v jejich očích důvodem, proč rozpoutat třetí světovou válku, říká. Klíčovou otázkou podle něj je, zda mohou Ukrajinci boj o svou zemi vůbec vyhrát. Šándor je v tomto ohledu skeptický. Ruský potenciál je podle něj nekonečný. Víc věří vyjednávání, které však musí být podpořeno vojenskými úspěchy Ukrajiny.
Ruská armáda odpálila proti Ukrajině jednu z nejnovějších 🚀 raket středního doletu nazvanou Orešnik, vybavenou nejadernou bojovou hlavicí, prohlásil dnes podle médií ruský prezident Vladimir Putin. Tyto rakety dosahují desetinásobku rychlosti zvuku a nemohou je sestřelit ani americké systémy protiraketové obrany v Evropě, tvrdil Putin.
Dosavadní republikánský kongresman Matt Gaetz oznámil, že již ❌ nebude usilovat o funkci ministra spravedlnosti, kterou mu nabídl zvolený americký prezident Donald Trump. Rozhodl se tak po schůzkách se členy Senátu, který obsazování vlády schvaluje a kde Gaetzova překvapivá nominace neměla jistou podporu.
Německý odborový svaz automobilky Volkswagen ☝ doporučí členům, aby od 1. prosince vstoupili do stávky. Zdůvodnil to tím, že vyjednávání s vedením společnosti o mzdách a o uzavření továren v zemi nepřinesla průlom. S odkazem na sdělení odborů o tom informuje agentura Reuters.
Pražská burza dál 📈 roste a navyšuje svá šestnáctiletá maxima. Silnější byla naposledy začátkem června 2008. Index PX dnes připsal 0,17 procenta na 1691,09 bodu. Dařilo se akciím energetické společnosti ČEZ, Komerční banky nebo Kofoly. V minusu skončily cenné papíry Erste nebo zbrojovky Colt, která dnes zveřejnila své výsledky za třetí čtvrtletí.
Český podnikatel a miliardář Daniel Křetínský dál 📈 posiluje svou pozici ve francouzském maloobchodním řetězci Casino. Koupí podíl britského fondu Attestor, který je součástí konsorcia, jež letos problémovou firmu převzalo.
Španělská vláda dnes v Madridu podepsala několik dohod s vedením Palestinské autonomie a slíbila nejméně 7️⃣5️⃣ milionů eur (asi 1,9 miliardy korun) na pomoc Palestině v příštích dvou letech. Informovala o tom agentura EFE. Podle ní šlo o první mezivládní palestinsko-španělskou schůzku od května, kdy Madrid uznal palestinský stát.
Platební společnost PayPal, která klientům umožňuje mimo jiné i 💰 obchody s kryptoměnami, se potýká s výpadky. Problém řeší i dnes, kdy nejrozšířenější digitální měna bitcoin zdolala další maximum a její cena přesáhla 98 tisíc dolarů (2,4 milionu korun). Informuje o tom agentura Reuters. Problémy s přeposíláním peněz mají tisíce lidí.
Tempo růstu norské ekonomiky ve třetím čtvrtletí 📈 zrychlilo a bylo nejvyšší téměř za dva roky, a to díky příznivému vývoji ve zpracovatelském průmyslu. Takzvaný pevninský hrubý domácí produkt (HDP), který nezahrnuje často nestabilní těžbu ropy a zemního plynu v moři, vzrostl proti předchozímu čtvrtletí o 0,5 procenta. To je nejvíce od čtvrtého čtvrtletí 2022, uvedl norský statistický úřad.
Bitcoin 🤑 se dostal přes hranici 98 tisíc dolarů poté, co jej podpořily zprávy od tvořícího se kabinetu Donalda Trumpa.
Volby do Sněmovny by nyní podle modelu agentury NMS Market Research vyhrálo opoziční ANO s 3️⃣5️⃣,3️⃣ procenta hlasů. Na druhém místě by se podle agentury poprvé umístilo hnutí STAN s 11,1 procenta a třetí by skončila ODS s deseti procenty. Do dolní komory by se dostalo také opoziční hnutí SPD, Piráti a KSČM. Model nezahrnuje možnou kandidaturu koalice Spolu, ve které chtějí ODS, TOP 09 a KDU-ČSL v příštích volbách opět usilovat o hlasy voličů.