Někteří to dělají pro peníze, někteří pro vlast. Jiní prostě proto, že "nemají, co jiného by dělali". Neznámý počet lidí bez domova z různých důvodů podepsal smlouvu s ruskou armádou, aby šli bojovat na Ukrajinu. Děje se to v době, kdy se Moskva snaží vyhnout další vlně mobilizace, což je pro ni krajně citlivá věc, a kdy ruská armáda i kvůli ukrajinskému vpádu do Kurské oblasti potřebuje další vojáky, píše Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda (RFE/RL) na svých internetových stránkách.
Finsko začalo stavět oplocení na hranici s Ruskem, aby posílilo svou bezpečnost. Informovala o tom stanice BBC News na svém webu s odvoláním na finskou pohraniční stráž. Bariéra má být podle ní dlouhá 200 kilometrů a vysoká tři metry, na její horní části bude ostnatý drát. Finsko s Ruskem sdílí nejdelší hranici ze zemí Evropské unie, měří přibližně 1300 kilometrů.
V Rusku se po začátku války na Ukrajině několikanásobně zvýšila poptávka po soukromých bunkrech, uvedl ruský server RBK s odvoláním na vyjádření společností, které je nabízejí. Největší nárůst zájmu firmy zaznamenaly poté, co ruský prezident Vladimir Putin 21. září vyhlásil v Rusku částečnou mobilizaci.
V Rusku bylo během 24 hodin zatčeno více než 1300 lidí poté, co prezident Vladimir Putin vyhlásil kvůli vývoji invaze na Ukrajině částečnou mobilizaci v zemi, první od druhé světové války. Uvedl to server CNBC s odkazem na údaje nezávislé skupiny pro lidská práva OVD-Info.
Ministři zahraničí ze skupiny sedmi nejvyspělejších zemí G7 potvrdili na středečním setkání v New Yorku svou spolupráci při rozšiřování podpory Ukrajině. Po jednání to řekl japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši. Podporu Kyjevu znovu vyjádřila i britská premiérka Liz Trussová na Valném zasedání OSN. Prohlášení o podpoře následují po středečním oznámení prezidenta Vladimira Putina o první válečné mobilizaci od druhé světové války a jeho hrozbě použití jaderných zbraní k „obraně jednoty země“, uvedla agentura Reuters.
V Rusku se po zprávě o částečné mobilizaci schyluje k nové vlně emigrace. Mladí muži se obávají odvodu do armády. Ceny letenek ze země prudce vystřelily. Někteří dopravci dokonce lety do dostupných destinací zcela vyprodali, píše server The Moscow Times.
Z eskalace ukrajinského konfliktu těží dolar. Zpráva o částečné mobilizaci v Rusku dostala americkou měnu na její dvacetileté maximum. Kurz koruny vůči dolaru se přiblížil k 25 korunám za dolar, což je nejslabší úroveň za více než dva roky. Částečná ruská mobilizace ovlivnila i obchodování na pražské burze.
Nejhorší na ruské veřejné debatě je, že se hledají důvody neúspěchu války na Ukrajině. Nehledá se příčina této války, nediskutuje se tam, proč se vlastně vede. Ruští politologové a politici vyjadřují ve veřejných debatách v ruské televizi zděšení nad tím, jak špatně Rusko válku vede. Jak bylo nepřipravené, jak zvolilo špatnou strategii. Údery byly málo razantní. Jak to, že dosud nebyla zcela zničena ukrajinská infrastruktura?
Osvobodíme celé území Ukrajiny navzdory vyhrůžkám ruského prezidenta Vladimira Putina jadernými zbraněmi, řekl v rozhovoru s německým deníkem Bild ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Částečnou mobilizaci podle něj Rusko provádělo skrytě již dříve, než ji dnes oficiálně vyhlásilo.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil první mobilizaci od druhé světové války a varoval Západ, že pokud bude pokračovat v tom, co nazval „jaderným vydíráním“, Moskva odpoví silou svého obrovského arzenálu. „Pokud je ohrožena územní celistvost naší země, použijeme všechny dostupné prostředky k ochraně našeho lidu – to není blufování," řekl Putin v televizním projevu k národu podle agentury Reuters.
Finančník Pavel Hubáček z investiční skupiny Creditas a zakladatel dopravce Leo Express Leoš Novotný mladší budou společně půjčovat vlaky dopravcům. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy.
Americké automobilce Tesla, kterou vede miliardář Elon Musk, v prvním čtvrtletí klesl 📉 odbyt o 13 procent na 336 681 vozů. Propad je výraznější, než se čekalo, vedle slabšího zájmu o nabízené elektromobily se na propadu odbytu podle analytiků mohly podepsat i výzvy k bojkotu automobilky kvůli Muskově působení v administrativě prezidenta Donalda Trumpa.
Číst více
Novým jednatelem plynárenské společnosti Net4Gas se stal Michal Slabý. Bude odpovědný za vedení státem vlastněné společnosti. Slabý uspěl ve výběrovém řízení, které firma na pozici vypsala. Doplní stávající vedení podniku, uvedl státní podnik.
Číst více
Část pražských zaměstnanců Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) zůstává ode dneška doma s náhradou mzdy kvůli překážce v práci. Je to dáno faktem, že stanice stále nedostala Kongresem vyčleněné prostředky na duben.
Reciproční cla, která se chystá zavést administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, sníží export z Německa do Spojených států o méně než tři procenta. Uvedl to německý institut Ifo.
Švédská automobilka Volvo Cars v březnu prodala 70 737 vozů, což je o deset procent 📉 méně než před rokem. Za poklesem je mimo jiné propad prodeje plně elektrických vozů, uvedla automobilka. Společnost v loňském roce ustoupila od původního plánu nabízet od roku 2030 pouze plně elektrická vozidla, místo toho chce mít v nabídce i hybridní vozy.
Městský soud v Praze schválil reorganizační plán zkrachovalé společnosti Arca Investments sestavený věřitelem IFIS investiční fond. Vyplývá to z informací zveřejněných v insolvenčním rejstříku. Věřitelé Arca Investments jej schválili letos v lednu. Pro jeho přijetí hlasovali většinově zajištění a nezajištění věřitelé, dlužník byl proti.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navýší dotace pro tuzemské firmy na instalace solárních ☀ elektráren o miliardu na tři miliardy korun. Reaguje tak na velký zájem podnikatelů o podporu. Cílem dotací je posílit energetickou soběstačnost firem, uvedlo MPO.
Irská společnost Ryanair ✈ za uplynulý finanční rok přepravila 200,2 milionu cestujících, což je meziroční nárůst o devět procent. Stala se tak prvním leteckým dopravcem v Evropě, který se v počtu cestujících přepravených za jeden rok dostal nad 200 milionů. Firma to uvedla na svém webu. Finanční rok 2025 firma uzavřela v březnu.
Deficit veřejných financí loni klesl 📉 na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 3,8 procenta v roce 2023. Schodek za loňský rok činil 177,2 miliardy korun. Míra zadlužení vládních institucí v loňském roce stoupla na 43,6 procenta HDP z předloňských 42,5 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).
