Generální ředitel největší švýcarské banky UBS Sergio Ermotti si loni včetně prémií vydělal 14,93 milionu franků (388 milionů korun). Meziročně je to po přepočtu na celý rok méně, uvedla banka ve své výroční zprávě. Odměňování teď podléhá přísnějším pravidlům a o dalším omezení se ve Švýcarsku vede politická debata. UBS je totiž po převzetí svého rivala Credit Suisse větší než celá švýcarská ekonomika.
Průměrná mzda na Slovensku vzrostla o devět procent, informoval slovenský statistický úřad. Ten dále uvedl, že nezaměstnanost v prvním čtvrtletí dosáhla nejnižší úrovně od roku 1994.
Německý kancléř Olaf Scholz se v rozhovoru s magazínem Stern vyslovil pro postupné zvýšení minimální hodinové mzdy na 15 eur (372 korun). Jeho výrok, který média spojují s předvolební kampaní, rozhněval nejen opoziční konzervativní unii CDU/CSU a zaměstnavatele, ale také vládní liberální svobodné demokraty (FDP). Ministr financí Christian Lindner, který je zároveň šéfem FDP, kancléřův návrh odmítl.
„Mít místo“, které vám zaručí finanční nezávislost, svobodu, krásný život a bůhvíco dalšího, je chiméra. A nic na tom nemění skutečnost, že někdo spočítal takzvanou důstojnou mzdu, jejíž měsíční pobírání vám „stačí“ pro naplnění určitých představ. I proto je důstojná mzda zcela mylný koncept, který ve společnosti nadělá víc neplechy než užitku.
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by měla v Česku za loňský rok činit 45 573 korun hrubého. Pod touto částkou bylo 67 procent zaměstnanců.
Obchodní řetězec Billa od 1. dubna zvýší základní mzdy svým zaměstnancům v průměru o čtyři procenta. Základní nástupní mzda na pozici pokladní či obchodní asistentky tak stoupne na 27 tisíc korun. Růst mezd pokladních hlásí i další řetězce.
Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 6,3 procenta na 46 013 korun, tedy o 2734 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 7,6 procenta, se ale mzda reálně snížila o 1,2 procenta. Klesla tak podeváté za sebou, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Čechům se sice v roce 2024 zvýší reálná mzda, ovšem toto navýšení zcela požerou vyšší daně a odvody, tedy důsledky konsolidačního balíčku. Aneb co premiér ve vánočním projevu národu už neřekl.
Reálná mzda v Česku padá soustavně už dva roky, což je historický rekord. Nikdy nebylo tak špatně tak dlouho, ovšem světélko na konci dlouhého tunelu vidět je. Nabývá i podoby historického vzestupu ceny zlata, na dějinný rekord.
Zvyšovat mzdy bude v příštím roce 60 procent zaměstnavatelů v ČR. Mzdy by se nejčastěji měly zvednout o pět až deset procent, díky čemuž by měly stoupnout i v reálném vyjádření, vyplývá z průzkumu Hospodářské komory ČR. Inflace se podle ní bude blížit dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky.
Hned 55 procent Čechů má potíže vyjít se mzdou, vyplývá z dat společnost LMC, jež provozuje pracovní portály Jobs.cz a Práce.cz. Na Čechy tak fatálně doléhá suverénně největší propad reálných mezd v celé historii České republiky, který je zároveň nejvýraznější ze všech zemí OECD.
