V kauze chybějící české nafty v bavorském skladu společnosti Viktoriagruppe žádá státní zástupce pro všechny čtyři obžalované manažery tresty vězení v rozmezí od 7,5 do deseti let. Dále pro ně chce desetimilionové peněžité tresty a také maximální, tedy desetileté zákazy činnosti. Uvedl to u soudu v dnešní závěrečné řeči. Muži podle obžaloby podvodně připravili českou Správu státních hmotných rezerv (SSHR) o 108 milionů korun.
Marže největšího provozovatele čerpacích stanic v ČR, polského Orlenu, vzrostly v březnu mohutně, podobě jako maďarského MOL. Fialova vláda při krocení cen pohonných hmot tak trochu „mířila vedle“.
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu, sankcím západního světa proti Rusku a odvetným krokům Kremlu stoupá obava, že by mohla dojít v evropských zásobnících nafta. Kontinent má zásoby asi na 40 dnů, ale mezi jednotlivými zeměmi je velký rozdíl. Kdyby musely státy spoléhat jen na své zásoby bez jejich doplňování, už za 13 dnů by nafta došla Lucemburčanům a v Česku za 11 týdnů. Nejdéle by vydrželi Finové – přes půl roku, uvedla agentura Bloomberg.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyhověl požadavkům dopravců, které tíží vysoké ceny paliv, jen částečně - zrušil zálohy u silniční daně a odložil platby DPH. Podnikatelé v autodopravě však po vládě požadovali úplné zrušení silniční daně, přímou finanční pomoc a snížení spotřební daně z nafty na minimum EU.
Překvapení se nekoná. Ministerstva průmyslu a financí udělala „obří razii“ na pumpaře. Podle některých „expertů“, kteří se vylíhli na státních úřadech, totiž mohli právě pumpaři za obří zdražení pohonných hmot. Člověku, který umí sčítat jedna a jedna, bylo přitom dopředu jasné, jak celá akce dopadne.
Ministerstvo financí při kontrole prodejních cen pohonných hmot neodhalilo plošně nepřiměřené marže čerpacích stanic. Nemá ani podezření na kartelovou dohodu. „Problém je, že ministerstvo nezkoumalo marže rafinérií. Možná záměrně. Pokud by se totiž potvrdil trvalejší trend vyšších cen pohonných hmot, špatně by se mu odráželo volání dopravců za zrušení spotřební daně z paliv,“ komentuje zjištění resortu ekonom Lukáš Kovanda.
Včera skončila několikadenní etapa často historicky rekordně prudkého zlevňování jak benzínu, tak nafty. Důvod? Zdražující ropa, která reaguje na stupňující se boje na Ukrajině.
Zlevňování pohonných hmot pokračuje rychlým tempem. Byť včera už tempo zlevňování oproti úterý zpomalilo. Platí ovšem, že úterní a včerejší zlevnění ve svém součtu představují nejvýraznější dvoudenní zlevnění pohonných hmot v historii sledování od začátku roku 2005.
Pohonné hmoty v ČR začaly prudce zlevňovat. Děje se tak poprvé od začátku války na Ukrajině. Benzín „přes noc“ zlevnil nejvýrazněji za posledních více než jedenáct let.
Pohonné hmoty letos citelně zdražují takřka v celé EU. V Česku je však jejich růst druhý nejvýraznější. Pouze v jediné zemi, v Německu, letos benzín i nafta zdražují ještě výrazněji než v Česku. Vyplývá to z údajů, které pravidelně zveřejňuje Evropská komise.
Podzemní vodu, kterou v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku kontaminoval po havárii cisteren toxický benzen, by měly od příštího týdne 🚿 čistit obří dvacetitunové filtry s aktivním uhlím. Jde o jedno ze zásadních opatření, které navrhla ve svém plánu sanační firma. Souhrn opatření by měla na začátku příštího týdne schválit Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).
Cena zlata se 📈 vyšplhala na nové rekordní maximum. Vzhůru ji tlačí eskalující obchodní válka mezi USA a Čínou a slabší kurz dolaru, napsala agentura Reuters. Podle údajů agentury Bloomberg cena žlutého kovu vystoupila až na zhruba 3175 dolarů (přes 71 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Později však o část zisků přišla.
Celková celní zátěž čínského dovozu do USA teď činí 1️⃣4️⃣5️⃣ procent. Bílý dům to potvrdil televizi CNBC. Prezident Donald Trump ve středu na síti Truth Social oznámil, že clo na čínský dovoz navyšuje na 125 procent.
Pražská burza po týdnu opět zavřela nad hranicí 2000 bodů. Poté, co americký prezident 👴 Donald Trump ve středu oznámil odložení cel, dnes index PX posílil o 3,54 procenta na 2002,83 bodu. Rostly všechny hlavní tituly, některé i o více než pět procent. Aktivita na trhu byla vysoká. Celkový objem obchodů dosáhl nadprůměrných 1,67 miliardy korun.
Investiční fond TCF Capital zakladatele Rohlíku 👨 Tomáše Čupra získal výměnou za financování většinový podíl ve startupu Macromo, který se věnuje analýze DNA. Uvedl to server E15. Podle něj fond neupřesnil, jak velký podíl získal či kolik chce do Macroma investovat. Podle serveru ale akvizice souvisí s tím, že Čupr nedávno ovládl lékárenskou firmu Pilulka a chce vybudovat novou zdravotní divizi.
Americké akcie se v úvodu dnešního obchodování po středečním prudkém posílení vracejí k 📉 poklesu. Technologický index Nasdaq vykazoval kolem 16:30 středoevropského letního času pokles o 3,4 procenta na 16.356 bodů. Širší index S&P 500 odepisoval 2,7 procenta na 5310 bodů a Dow Jonesův index klesal o 2,2 procenta na 39.723 bodů.
Ceny ropy obnovily 📉 propad po výrazném středečním růstu, za kterým stálo rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit platnost zvýšených cel na dovoz do USA ze všech zemí s výjimkou Číny. Severomořská ropa Brent krátce před 16:30 středoevropského letního času ztrácela zhruba čtyři procenta a pohybovala se v blízkosti 63 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala pokles o zhruba 4,4 procenta a vrátila se pod 60 dolarů za barel.
Datová centra budou do roku 2030 potřebovat 📈 dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
Skupině Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského loni klesly tržby na 2️⃣3️⃣,3️⃣ miliardy eur (zhruba 585 miliard korun) z 24 miliard eur (603 miliard korun) o rok dřív. Snížil se také provozní zisk EBITDA z 3,6 miliardy eur (zhruba 90 miliard korun) v roce 2023 na loňských 2,6 miliardy eur (65 miliard korun).
Energetické firmy ovládané společností EP Group miliardáře Daniela Křetínského loni vykázaly tržby 34,5 miliardy eur (866 miliard korun), provozní zisk EBITDA byl 5,5 miliardy eur (138 miliard korun). Předběžné neauditované výsledky poskytl mluvčí Křetínského firem 👨 Daniel Častvaj. Meziroční srovnání neposkytl s poukazem na loňské akvizice Křetínského energetických firem.
