Developeři na pražském Starém Městě dokončili desítky nových bytů. Dlouhodobě tam přitom mnoho nových staveb nevzniká, protože výstavbu v centru města často komplikují obtížné změny v územních plánech, odpor obyvatel či zásahy památkářů.
Průměrná cena za metr čtvereční nájemního bydlení v Česku během třetího kvartálu letošního roku stoupla o 1,6 procenta na 310 korun, uvádí Deloitte Rent Index.
Kapacity kolejí jsou naplněné ještě před začátkem akademického roku. Potvrzuje to i rekordní nárůst cen nájemného v univerzitních městech.
Na příspěvcích na bydlení vyplatily úřady práce letos v prvním pololetí 9,88 miliardy korun. Je to o pětinu víc než před rokem a téměř třikrát víc než před třemi lety.
Ceny bytů a nájmy v Praze opět rostou. Důvodem je pokles hypotečních sazeb, a tedy zvýšený zájem kupujících. Průměrná nabídková cena nových bytů za posledních šest měsíců vzrostla o 1,4 procenta na 152 425 korun za metr čtvereční, a to i když je jich na trhu meziročně o 5,4 procenta více. Za stejné období vzrostly také ceny starších bytů, o téměř pětinu na 127 463 korun za metr čtvereční. Nájemné v Praze se zvýšilo o šest procent za poslední rok a o dvě procenta za posledních šest měsíců. Vyplývá to z analýzy realitně-poradenské společnosti Knight Frank.
Na trh přichází nový projekt Kousek bytu. Cílí na ty, kteří chtějí vydělávat na nemovitosti, i když na její nákup sami nemají. Za projektem stojí ostřílení byznysmeni Vladimír Zuzák, bývalý manažer developera Finep a současný spolumajitel realitní kanceláře Maxima Reality, a Jiří Paták, zakladatel srovnávače hypoték a dalších finančních produktů Chytrý Honza.
Adam Zvada založil v době celosvětové finanční krize, na přelomu let 2008 a 2009 vlastní firmu. Nazval ji Scott.Weber. Z trochu dětinských důvodů, spojil název ze jména firmy, na jejímž kole jezdil, a z názvu firmy, na jejíchž grilech si doma dělali stejky. Což už je v případě této firmy poněkud vousatá legenda.
Lidí, kteří v Česku dluží za nájemní bydlení, mírně přibylo. V současné době je jich 12,3 procenta, zatímco loni to bylo 10,8 procenta. Důvodem nárůstu je pokles příjmů domácností. Vyplývá to z analýzy společnosti UlovDomov.cz, která spravuje 2800 bytů po celé České republice. Mezi dlužníky jsou ti, kteří mají více než 30 dnů po splatnosti nezaplacené závazky přes 1000 korun.
Poptávka po novém bydlení v letošním druhém pololetí oživuje a asi dál poroste. Podpořit by ji mohlo například zrušení jednoho z pravidel pro žádosti o hypotéku (DSTI), zásadní ale bude snížení úrokových sazeb. V důsledku rostoucí poptávky v kombinaci s nedostatečnou výstavbou zřejmě ceny nových bytů výrazně neklesnou. O průměrně 250 tisíc korun by cenu bytů mohla snížit plánovaná změna daně z 15 na 12 procent u nemovitostí do 120 metrů čtverečních. Naopak nájemné by mohlo každý rok vzrůst přibližně o deset procent. Vyplývá to z analýzy developerské společnosti Central Group a poradenské společnosti KPMG, kterou jejich zástupci prezentovali na Summitu stavebního rozvoje.
Děje se nebývalá, ale zásadní věc. Láme se mnohaletý trend. Končí jedna éra. Úroky na půjčkách vládám ve světě jsou nejvýše za 15 let. Zdražuje i půjčování české vlády. Bank of America říká, že svět čeká „nový normál“, kdy třeba úrok na desetileté půjčce vládě USA bude trvaleji činit kolem 5 procent. Úrok na desetileté půjčce vládě USA je už dnes v podstatě na maximu od světové finanční krize let 2008 a 2009. Roste tedy i úrok na právě dlouhodobém dluhu, mezi nějž se ten s deseti lety do splatnosti řadí.
V momentální nepříznivé finanční situaci vyjde žití v nájmu výhodněji než splácení hypotéky na vlastní bydlení. Více než polovina lidí žijících v nájmu by si přitom přála přestěhovat do vlastního, ale téměř v dvou třetinách případů si to nemohou finančně dovolit. Na pořízení bytu v Česku je průměrně potřeba téměř 15 ročních platů. Nedostupnost vlastního bydlení tak vede k nedobrovolnému nárůstu zájmu o bydlení v nájmu. Vyplývá to z průzkumu realizovaného Českou spořitelnou, Evropou v datech a Sociologickým ústavem Akademie věd ČR.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
