Státní rozpočet na příští rok není jen terčem kritiky opozice, přidává se i Národní rozpočtová rada. V minulém týdnu vyjádřila pochybnost ohledně realističnosti hned několika rozpočtovaných cifer. Hrozí tak opět, jako loni, že skutečný deficit celkového hospodaření vlády v roce 2025 bude třeba o desítky miliard vyšší než ten, který nyní ministerstvo financí „maluje“ na úrovni 241 miliard korun.
Mojmír Hampl dodal z pozice šéfa Národní rozpočtové rady vládě na konci loňského roku dvacet stran podkladů s návrhy na škrty ve výdajích a navýšení příjmů, aby se veřejné finance přestaly potápět do stamiliardových dluhů. A pak nechal vládu půl roku koupat se ve vlastní šťávě. Kabinet minulý týden představil úsporný balíček, který do velké míry kopíruje návrhy Hamplova úřadu. Jak je hodnotí sám Hampl? „Jsem rád, že politici vůbec našli nějaký kompromis,“ říká v rozhovoru pro Newstream. Prostor pro další škrty vidí a nejvíc ho děsí přemýšlení politiků o garantovaném důchodu.
Systém důchodového pojištění skončil v prvním čtvrtletí se schodkem 25,7 miliardy korun. Je to zatím nejhorší výsledek za první čtvrtletí. Za celý loňský rok příjmy převýšily výdaje na penze o 21,5 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. Důchody se zvedly naposledy v lednu. Znovu se kvůli inflaci navýší od června. Celkem se pak pro letošek v důchodovém pojištění počítá s propadem zhruba 80 miliard korun.
Současná vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než na příjmech státního rozpočtu, uvedl to předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vítá oznámený krok vlády snížit strukturální deficit rozpočtu o 70 miliard korun. Podle něj to je ale jen první krok ke konsolidaci veřejných financí, protože problém je hlubší.
Fialova vláda za prvních devět měsíců vlády – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory, píše ve svém komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Mojmír Hampl je prozíravý ekonom. Ne nadarmo byl deset let viceguvernérem České národní banky. Když teď z pozice šéfa rozpočtové rady vlády vydá prohlášení, že vláda nedělá nic k ozdravení veřejných financí, těžko s tím polemizovat. Má pravdu.
Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. To jsou klíčové závěry Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou vydala Národní rozpočtová rada.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) škrtal v rozpočtu jen opticky, 14miliardovou „úsporu“ při zmrazení plateb za státní pojištěnce hodil na zdravotní pojišťovny. Prezident Miloš Zeman novelu o snížení plateb státu do zdravotnictví nyní vetoval. Vládní koalice ale zřejmě jeho veto přehlasuje.
Další ex-centrální bankéř míří do křesla šéfa Národní rozpočtové rady. Mojmír Hampl vystřídá Evu Zamrazilovou, která se vrací do bankovní rady České národní banky.
Prezident Miloš Zeman jmenoval viceguvernérkou České národní banky (ČNB) předsedkyni Národní rozpočtové rady Evu Zamrazilovou a novými členy bankovní rady hlavní analytičku Hospodářské komory a poradkyni premiéra Petra Fialy (ODS) Karinu Kubelkovou a ředitele sekce finanční stability ČNB Jana Fraita. V radě nahradí od července stávajícího guvernéra banky Jiřího Rusnoka, viceguvernéra Tomáše Nidetzkého a člena bankovní rady Vojtěcha Bendu.
Dva roky se šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová marně snažila varovat vládu, aby brzdila ve výdajích. Nová vláda začala šetřit. Ale přišla válka na Ukrajině. Zdražují energie, inflace dál poroste. Ekonomika zbrzdí. Kde brát? „Náklady související s ukrajinským konfliktem by se měly v první řadě pokrýt z vládní rozpočtové rezervy,“ říká nekompromisně Zamrazilová.
Španělská vláda dnes v Madridu podepsala několik dohod s vedením Palestinské autonomie a slíbila nejméně 7️⃣5️⃣ milionů eur (asi 1,9 miliardy korun) na pomoc Palestině v příštích dvou letech. Informovala o tom agentura EFE. Podle ní šlo o první mezivládní palestinsko-španělskou schůzku od května, kdy Madrid uznal palestinský stát.
Bitcoin 🤑 se dostal přes hranici 98 tisíc dolarů poté, co jej podpořily zprávy od tvořícího se kabinetu Donalda Trumpa.
