Ruská invaze na Ukrajinu spojila Evropu víc než jakákoliv událost, která nastala po konci druhé světové války, píše CNN. A změnila i tradičně neutrální postoj Skandinávců. Finy žene do NATO „racionální strach“ z Putinovy agrese. Nechceme na to zůstat sami, jako ve druhé světové válce, vzkazují.
Současné sankce Evropské unie Putina nezastaví, tvrdí Alexandr Vondra, vlivný místopředseda vládní ODS, europoslanec a bývalý disident. Na země, které jsou v NATO, si podle něj Putin netroufne. Ukrajinu však nechávají z jeho pohledu velké západní země napospas, kvůli ekonomickým zájmům.
„Jedná se o konflikt mezi Ruskem a USA,“ prohlásil bývalý premiér Slovenska a šéf strany Smer Robert Fico. Bývalý ministr financí Ivan Mikloš naopak právě expremiéra Fica označil za jednoho z politiků, kteří dlouhodobě podněcovali protizápadní nálady na Slovensku.
Napadení Ukrajiny putinovským Ruskem je pro prezidenta Zemana pořádná rána do vazu. Při jeho „státnickém“ projevu, s nímž vystoupil v České televizi, to ostatně bylo vidět. Výroky, kterými výslovně odsoudil agresi, zněly mdle, snaha změkčit je vyznáním obdivu k ruskému lidu a kultuře byla zjevná.
Napjatá situace kolem Ukrajiny se v sobotu ještě o poznání vyhrotila. Proruští rebelové na východě země vyhlásili všeobecnou mobilizaci, zesílila intenzita střetů mezi povstalci a ukrajinskými silami, Ukrajinská armáda ohlásila dva mrtvé vojáky, Rusko testovalo strategické jaderné zbraně. Západní země se obávají, že každým dnem může vypuknout největší konflikt v Evropě nejméně od válek v bývalé Jugoslávii a Čečensku v 90. letech minulého století.
Za vojenské mise v Afghánistánu vydal český stát v letech 2004 až 2020 celkem 16,44 miliardy korun. Vyplývá to z údajů v jednotlivých příslušných sněmovních tiscích každoročně vyhodnocujících nasazení sil ministerstva obrany na zahraničních misích.
Severoatlantická aliance, jejímž členem je i Česká republika, už hledá nového generálního tajemníka, nebo tajemnici. Na velké odhalení si musíme počkat až do jara či počátku léta příštího roku.
Návrh ministerstva financí počítá s tím, že v roce 2024 by Česko na obranu dávalo 1,47 procenta svého HDP. Rozpočet ministerstva obrany by tak byl v roce 2024 výrazně nižší, než co Česká republika slibuje spojencům z NATO. Představitelé země se opakovaně zavázali, že na obranu bude Česko do tohoto roku vydávat dvě procenta HDP. Ministerstvo obrany věří, že další jednání ještě směřování rozpočtu změní.
Dostupnost bydlení podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) mohou zlepšit: levnější výstavba, zjednodušení povolování staveb, navýšení investiční podpor i úprava dávek. NERV zveřejnila strategický dokument, v němž představila 12 opatření ke zlepšení dostupnosti bydlení v ČR.
