Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází. Na obálce je František Kinský, hvězdami čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková, Luděk Sekyra, Zbyněk Frolík nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Studoval v Česku, ale nejvyššího vzdělání dosáhl v Americe. Bez byznysové školy v Michiganu bych nikdy nevybudoval Alzheon, říká lékař Martin Tolar, který je ze všech lidí na světě nejblíž funkčnímu a bezpečnému léku na Alzheimerovu nemoc. V závodě o tento lék byly největší farmaceutické firmy světa, včetně Pfizeru, kde Tolar léta pracoval. „Největší překvapení bylo, že jsme v tom závodě najednou zůstali téměř sami,“ dodává. Jak těžké bylo prosadit se v Americe? Jak chce léčit Alzheimera? A jak chce pomáhat Česku v pozitivním rozvoji? Odpovídá jeden z nejúspěšnějších Čechů současnosti.
Jak dostat dítě na Oxford? To je podtitul druhého čísla magazínu Newstream CLUB, který právě vychází a je k dostání je v síti trafik Lagardère a online. Tématem magazínu je návod, jak globálně uspět, jak dobýt svět a užít si ho.
Lanýž, asi ta nejvzácnější a nejdražší houba na světě, patří k nejvyhledávanějším surovinám každého milovníka kvalitní gastronomie. Nejen jeho. Lanýž, kilo vyjde i na 40 tisíc korun, je spojován především s Francií nebo Itálií. V Česku se ale může brzy stát alternativou k pěstování vína nebo ovoce. Od března se totiž lanýž stal oficiální zemědělskou plodinou. „V případě, že se lanýžárna povede, je reálný výnos na hektar kolem 1,75 milionu korun za rok. Nicméně u lanýžů je samozřejmě naopak i podstatně vyšší riziko než u vinné révy, že se investice nepovede,“ přibližuje Richard Beneš ze společnosti Český lanýž.
Nepředvídatelnost charakterizuje dnešní dobu. Manažer si musí umět poradit a řídit firmu, i když nemá dostatek informací, říká známý headhunter Jan Bubeník. Důležitá je autenticita a přežít lze jen tak, že šéf umožní i dělat chyby, dodává. Důležité jsou také hodnoty. „Myslím, že chytří, zvědaví lidé se vždycky zajímali o kontext toho, jestli počínání té které firmy má ještě nějaký přesah, jestli tvoří mimo zisku ještě nějaké dobro nebo nějakou hodnotu,“ říká Bubeník v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.
Čtvrtkilový steak obalený v jedlém zlatě? Obří modroploutvý tuňák vylovený před vašima očima? Co je vlastně nejluxusnější jídlo? Pátrání po něm podnikl proslulý gurmet, tedy přesněji gastronaut Pavel Maurer.
Podle statistik je přede mnou třicet let práce. Rozhodla jsem se vrátit do školy a jít studovat psychologii. Možná si založím kliniku, říká podnikatelka a filantropka Michaela Bakala. S padesátkou podle ní přišel zlom a hledání toho, co dál. Jak všechny talenty a nabyté zkušenosti zúročit. O svém poslání, Jižní Africe, politice, filantropii i dětech hovořila s magazínem Newstream CLUB.
Pracovat znamená žít. Žít znamená pracovat. Ne kvůli penězům. Kvůli realizaci sebe sama, svého nejlepšího já. To je stále častějším motivem lidí k práci. A tato radikální změna na pracovním trhu bude mít stále větší dopad na společnost a její fungování. Odpovědi přináší hlavní téma nového magazínu Newstream CLUB, který již nyní seženete v trafikách.
Na slavnostní křest nového magazínu Newstream CLUB přišla řada osobností byznysu i veřejného života. Na dobročinné účely se vydražilo 101 tisíc korun.
Newstream CLUB je nový tištěný byznysově-lifestylový magazín.
Čas hraje zcela zásadní roli při ruční výrobě ve sklářství i v životě každého člověka. Čas je totiž tou nejluxusnější komoditou a měli bychom proto mnohem více promýšlet, do čeho jej investujeme. Na čas pro sebe by tak neměly zapomínat ani ženy, které v dnešní společnosti dávají často přednost všem a všemu před sebou samými, zaznělo jako hlavní motto na dalším inspirativním klubovém setkání Newstream Business Clubu českých a slovenských žen, které tentokrát ve své Galerii Moser v Praze Na Příkopech hostila spolumajitelka sklárny Moser a šéfka nadačního fondu Flamínia Kateřina Zapletalová.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
