Nezaměstnanost v ČR v dubnu klesla podle odhadů analytiků na 3,2 procenta z březnových 3,4 procenta. Důvodem je především pokračující obnovování sezonních prací. Válka na Ukrajině a příliv uprchlíků má podle nich na počty nezaměstnaných zatím minimální vliv. Míra nezaměstnanosti je ale nejnižší od začátku pandemie přede dvěma lety. Úřad práce zveřejní data o vývoji nezaměstnanosti za duben v pondělí.
Ruskou ekonomiku čeká v nejbližší době další rána v podobě rekordní nezaměstnanosti. Ta podle prognóz agentury Bloomberg poprvé za deset let překročí devítiprocentní hranici.
Válka na Ukrajině dopadne i na tuzemský pracovní trh. Českým firmám budou chybět ukrajinští IT specialisté. Náhrada za ně se bude hledat jen těžko, píše ve svém komentáři headhunter Ondřej Havlíček.
Podíl nezaměstnaných se v únoru snížil proti lednu o 0,1 procentního bodu na 3,5 procenta, meziročně je o 0,8 procentního bodu níž. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Rekordní byl počet volných pracovních míst, který stoupl o více než 12 tisíc na téměř 364 tisíc.
Zájem firem o služby takzvaných headhunterů, tedy hledačů manažerů, roste. Loňský rok byl rekordní, proti tomu předcovidovému šlo o padesátiprocentní nárůst poptávky. Vyplývá to z ankety mezi personálně-poradenskými firmami. Nejčastěji headhuntery společnosti využívají pro hledání lidí do středního a vyššího managementu.
Nezaměstnanost v lednu stoupla jen velmi mírně na 3,6 procenta a výhradně kvůli sezónnímu vývoji. Bez práce bylo 267 tisíc lidí, uvedl Úřad práce ČR. Přibylo i volných pracovních míst.
Inflace, covid, drahé energie. A za stromem číhá jako pomyslný pohádkový vlk evropský klimatický výmysl Green Deal. Třetí rok už trvá boj českého průmyslu s nástrahami, které předtím neznal. Newstream se bavil s šéfy velkých českých firem o očekáváních roku 2022.
Nezaměstnanost v České republice na konci loňského roku stoupla na 3,5 procenta, to je o dvě desetiny procentního bodu více než v listopadu. Vyplývá to ze statistik Úřadu práce České republiky. I přes její obvyklý prosincový nárůst kvůli skončení sezónních prací je její úroveň v ČR dlouhodobě nejnižší jak mezi zeměmi EU, tak OECD.
Česko od dneška hospodaří v režimu rozpočtového provizoria. Musí totiž začít osekávat pandemické dluhy. Nejen státní zaměstnanci a důchodci se tak musí připravit na hubenější čas, i když ne nutně od letoška. Inflace, která však letos udeří – v tomto měsíci až desetiprocentní – způsobí výrazné pokles kupní síly obyvatelstva – a tedy jeho životní úrovně. Na co dalšího je letos třeba se v ekonomické a finanční oblasti připravit. Zde osmero hlavních změn a očekávání roku 2022.
Česko v příštím roce čeká inflační smršť. Zvláště neúprosná bude v prvních měsících roku, zejména hned v lednu, kdy meziroční míra hladiny růstu spotřebitelských cen může atakovat nevídanou hodnotu deseti procent. Během roku smršť sice zmírní, ale odeznívat bude jen pomalu.
Rozšířená státní podpora v nezaměstnanosti skončila již v září, ale Američané se do práce nevracejí tak rychle, jak analytici očekávali. Firmy musejí nabízet stále vyšší mzdy, ale ani to často nestačí k nalákání „zlenivělých“ pracovníků, kteří si zvykli pobírat téměř minimální mzdu za nicnedělání. Společnostem se proto stále nedaří sehnat tolik zaměstnanců, kolik potřebují.
