„Jsem fanda spalovacích motorů, nezakazoval bych je. Jen by elektroauto mělo být o tolik výhodnější, že jej lidé budou chtít. Spousta věcí se nám nemusí líbit, ale prostě přicházejí,“ říká právník PwC Legal a odborník na energetiku Marc Müller. Z energetiky se podle něj postupně stalo komplexní téma. Velkou otázkou je modernizace sítí a budoucností jaderná energetika i Green Deal.
Evropská komise má plán, který počítá s částkou 584 miliard eur (14,2 bilionu korun) na generální opravu a modernizaci energetických sítí v zemích Evropské unie. Chce, aby byly připraveny zvládnout očekávaný příliv elektřiny z obnovitelných zdrojů. S odkazem na návrh komise o tom informují agentury Bloomberg a Reuters, které měly možnost do hrubého návrhu nahlédnout.
Ministerstvo financí hledá řešení, jak snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie. Jednou z možností by mohla být i změna zákona, která by omezila dotace, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Obrat k čistým energiím zvyšuje poptávku po kritických kovech, uvedla ve své nové zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Trh s kobaltem, niklem, lithiem a mědí, které jsou zásadní pro výrobu elektromobilů, větrných turbín, solárních článků a dalších klíčových technologií pro energetickou transformaci, se za posledních pět let zdvojnásobil.
Česko podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) zaostalo v rozvoji větrných elektráren. Výrazné je to ve srovnání s Evropou. Větrná energie v ČR tvoří zhruba jedno procento spotřeby elektřiny v zemi, přičemž evropský průměr je 17 procent, řekl Síkela novinářům na dnu otevřených dveří ve větrné elektrárně Vrbice na Karlovarsku, který uspořádala Komora obnovitelných zdrojů energie (OZE). Podíl větrné energie by chtěl Síkela do roku 2030 ztrojnásobit.
Společnost, o jejíchž praktiky se zajímala policie i politici, podala k Městskému soudu v Praze insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení reorganizace společnosti. Podle odhadů Malina Group vybrala od klientů toužících po fotovoltaice více než miliardu korun.
Fotovoltaickou elektrárnu si plánuje nově pořídit zhruba 42 procent firem v Česku. Jde hlavně o firmy ze zemědělství či stavebnictví. Dalších 27 procent z těch, které ji už mají, ji chce rozšířit. Jejich hlavním cílem je pokrytí vlastní spotřeby. Vyplývá to z průzkumu společnosti Raiffeisen - Leasing. Podle dalšího průzkumu firmy Persola je zvýšení energetické soběstačnosti při pořízení fotovoltaiky hlavním motivem i pro domácnosti.
V Evropské unii se v zimě poprvé navzdory krizovým podmínkám vyrobilo více energie z obnovitelných než z fosilních zdrojů. Mohl za to pokles poptávky po elektřině, vysoké ceny fosilních paliv i mírná zima. O historickém milníku informuje nová analýza energetického think-tanku Ember. Výrazný sedmiprocentní pokles poptávky vedl k dvanáctiprocentnímu poklesu výroby z fosilních paliv ve srovnání s předchozí zimou. Obnovitelné zdroje v zimním období (říjen 2022 až březen 2023) vyrobily 40 procent elektřiny v EU, fosilní paliva jen 37 procent. Spotřeba elektřiny klesala i v Česku. Snížení poptávky po elektřině v EU ušetřilo během zimy 12 miliard eur (282 miliard korun).
Větrné a solární elektrárny měly v loňském roce na celosvětové výrobě elektřiny rekordní podíl, který činil 12 procent. Zvýšil se tak z deseti procent o rok dříve, vyplývá ze zprávy nezávislé organizace Ember. Loňský rok tak podle zprávy mohl znamenat vrchol emisí oxidu uhličitého (CO2) z energetického sektoru, který je největším znečišťovatelem ovzduší.
Příběhy podnikání jsou plné úspěchů i pádů. Na dolním konci kola štěstěny se teď kvůli energetické krizi ocitla zlínská NWT. Rodinná firma, která tři desítky let zkoušela různé inovace. Loni kvůli závazkům energetické divize skončila NWT v reorganizaci. Martina Vítková, spoluzakladatelka zlínské firmy, v novém díle pořadu Jiný peníze Andrey Ferancové Bartoňové a Terezy Zavadilové popisuje, jaké nástrahy může podnikání připravit.
Ruská agrese na Ukrajině v loňském roce uspíšila snahy vlád po celém světě přejít na obnovitelné zdroje energie.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
