Co přivedlo Emmanuela Macrona k tomu, že se v otázce Ukrajiny a Ruska postupně proměnil z holubice míru ve válečného štváče? To je otázka, nad níž si v současné době lámou hlavu šéfové vlád po celé Evropě, zatímco francouzský prezident se zabydluje ve své nové roli hlavního vyzyvatele ruského vládce Vladimira Putina na evropském kontinentu. Aktuálnímu tématu se v komentáři věnuje pařížský zpravodaj BBC.
Německý kancléř Olaf Scholz varoval před vlivem extremistů na protesty zemědělců a vyzval k rovnováze a kompromisu. V uplynulých dnech zemědělci blokovali silnice a některé hraniční přechody, protože nesouhlasí s postupným rušením daňového zvýhodnění nafty v zemědělství. Podle bezpečnostních složek se protestů snaží využít některé krajně pravicové organizace, demonstrace mají podporu i protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD), uvedla agentura AFP.
Německá ekonomika poroste v nadcházejícím roce výrazně pomaleji, než se očekávalo. Hospodářský institut Ifo počítá s meziročním zvýšením hrubého domácího produktu (HDP) o 0,9 procenta, ještě v září přitom vycházel z růstu o 1,4 procenta.
Poté, co ústavní soud shodil návrh rozpočtu Scholzova kabinetu, musí ministři „najít“ 17 miliard eur. Jinak z velkého plánu na ekologickou transformaci průmyslu moc nezůstane.
Německo kvůli rozpočtové krizi předčasně ukončí regulaci cen elektřiny, plynu a dálkového tepla, které původně plánovalo dotovat do března 2024. Kancléř Olaf Scholz ve Spolkovém sněmu prohlásil, že takzvaná brzda na ceny energií už není potřeba.
Německá vláda kancléře Olafa Scholze čelí zostřené kritice kvůli svému zamýšlenému obchodování s ruským zkapalněným plynem. I když v obchodech s ním figuruje jen jako prostředník a tedy jako svého druhu „poslíček“, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
O Německu se už opět, po letech, hovoří jako o „nemocném muži Evropy“. V ekonomických problémech je ale celý starý kontinent. Bezprostředně jej ničí zejména důsledky války na Ukrajině, včetně energetické drahoty, které výrazně snižují globální konkurenceschopnost nejen německých firem a podniků. Má to zásadní dopad už i na náladu Němců. Hned 79 procent z nich není s vládou kancléře Scholze spokojeno, vyplývá z aktuálního průzkumu ARD. Už jsou alergičtí na výraz „energetická přeměna“ a Scholzovi spolustraníci kancléři doporučují se jeho užití na veřejnost zcela vystříhat.
Lídři zemí skupiny největších ekonomik G20 se shodli, že do tohoto bloku přizvou Africkou unii. Na úvod summitu G20 v Dillí to oznámil indický premiér Naréndra Módí. G20 sdružuje především jednotlivé státy. Jediným regionálním uskupením s členstvím byla zatím Evropská unie.
Průmyslová výroba v Německu klesla v červenci proti předchozímu měsíci o 0,8 procenta. Je to opět větší pokles, než se čekalo, a zároveň třetí meziměsíční snížení po sobě. To je další špatná zpráva i pro české firmy.
Německá vláda Olafa Scholze zvýšila rozpočet zvláštního fondu pro klima a transformaci na 212 miliard eur (asi 5,14 bilionu korun). Peníze půjdou v následujících čtyřech letech do šesti hlavních oblastí, které jsou podle kabinetu zásadní pro přechod Německa k bezemisní ekonomice, uvedla agentura Bloomberg.
Německý kancléř Olaf Scholz se dohodl s premiéry spolkových zemí na výstavbě rozvodné sítě pro distribuci vodíku. Na tiskové konferenci ve čtvrtek večer řekl, že potřebná rozhodnutí padnou ještě letos.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol čelí výzvám k rezignaci. Jihokorejská hlava státu v úterý vyhlásila v zemi stanné právo, načež své rozhodnutí po šesti hodinách odvolala. Pokud Jun sám nerezignuje, zahájí opoziční Demokratická strana proces jeho odvolání, informovala agentura Jonhap s odvoláním na prohlášení strany. Junovu demisi požadují také odbory, které pohrozily generální stávkou.
