V Německém parlamentu se rozhořel boj o smysl protiruských sankcí. Vše rozpoutal poslanec strany Levice Sören Pellmann, který vládu interpeloval kvůli přílišným dopadům protiruských sankcí na německé domácnosti a průmysl.
Německý kancléř nepřímo reagoval na rétoriku zejména východních států, jako je Maďarsko, ohledně chystaných protiruských sankcí.
Německá energetická společnost Uniper, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu, požádala vládu v Berlíně o stabilizační pomoc. Společnost, která se dostala do potíží kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám, navrhuje kapitálová opatření, aby vláda mohla do podniku vstoupit. Uniper chce také přenášet cenovou zátěž plně na zákazníky. Cílem je zastavit kumulaci ztrát a zajistit firmě likviditu.
Německý kancléř Olaf Scholz podle agentury Reuters prohlásil, že západní spojenci se v nejbližších dnech dohodnou na dalších sankcích proti Rusku. O nových sankcích hovořil i britský premiér Boris Johnson, který v nedělním prohlášení upozornil na "ohavné útoky proti civilistům" v ukrajinských městech Buča a Irpiň. Jsou podle něj dalším důkazem, že Rusko se na Ukrajině dopouští válečných zločinů. Ministerský předseda v této souvislosti pohrozil zpřísněním protiruských sankcí a zároveň přislíbil další vojenskou pomoc Ukrajincům.
Putin si nemůže diktovat, v jaké měně bude inkasovat platby za ruský plyn. To stanovují smlouvy, citovala německého kancléře Olafa Scholze agentura Reuters.
Nynější postup Ruska vůči Ukrajině znemožňuje udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2, prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ruské uznání samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny je jasným porušením mezinárodního práva, které nezůstane bez odpovědi. Oznámení přivítal Bílý dům, podle polské vlády je ale zastavení certifikace plynovou „příliš málo".
Sociální demokracie (SPD) vyhrála v nedělních parlamentních volbách ve dvanácti z celkem šestnácti německých spolkových zemích. Připsala si i celkové vítězství, podle předběžných konečných výsledků získala 25,7 procenta hlasů.
Víkendové volby v Německu zůstávají těsně před startem stále velmi otevřenou hrou, na jejímž konci bude zřejmě mnohem fragmentovanější parlament. A možná také mnohem méně rozpočtově konzervativní vláda.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
