
BP pohřbila zelené ambice. Bude těžit víc ropy i plynu
Zprávy z firemBritská energetická společnost BP definitivně opouští strategii snižování produkce uhlovodíků a naopak se zaměří na těžbu ropy a plynu.
Britská energetická společnost BP definitivně opouští strategii snižování produkce uhlovodíků a naopak se zaměří na těžbu ropy a plynu.
Skupina Energo-Pro podnikatele Jaromíra Tesaře poslední energetickou krizi zvládla dobře, udělala si z ní ale jasný závěr. „Svět se mění a stává se více volatilním, nestabilním,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Petr Milev, výkonný šéf této mezinárodní skupiny se sídlem v Praze. „Musíme být připraveni na to, že krize budou přicházet, umět s nimi žít, počítat s vyšší nestabilitou a výkyvy cen energií.“
Největším katalyzátorem přechodu na udržitelné zdroje energií se v Česku stala energetická krize, jinde v Evropě už ale projekty dávno běžely. Teď je na nás, abychom srovnali krok, i když v některých otázkách si nevedeme vůbec špatně. „Jsme na předních místech, co se týče akumulace elektřiny vyrobené ze slunce. To v Evropské unii není úplně zvykem. Přitom právě bateriová úložiště slouží k tomu, aby docházelo k lepšímu využití solární energie,“ vysvětluje Jan Kakos, obchodní ředitel Bidli technologie.
Někdejší uhlobaron Petr Otava nyní šlape do zelené energetiky. Spolu s Němci postaví obří větrný a solární park ve Španělsku. Investice to jsou v řádech desítek miliard korun.
Stát poskytne tři miliardy korun na výstavbu větrných elektráren. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) k tomu vypsalo novou dotační výzvu, v níž může jeden projekt získat až 750 milionů korun.
Rozmach energií z obnovitelných zdrojů s sebou přináší řadu výhod. Pro distributory a dodavatele je ovšem rovněž obrovskou výzvou. Zapojení velkého množství nových energetických zdrojů, které jsou navíc závislé na počasí, síle větru, slunečním svitu a dalších těžko predikovatelných faktorech, přináší řadu problémů, které je třeba řešit. Mezi ty největší patří výkyvy v přenosových sítích, přebytky energií a nutnost jejich ukládání nebo zvyšující se požadavky na přehlednost a bezpečnost celé soustavy.
Jen málokterá země na světě umí z obnovitelných zdrojů vyrobit tolik elektrické energie, aby jí tato energie pokryla celou vlastní spotřebu. Kde to zvládají nejlépe, do jaké míry se k těmto zemím blíží Česká republika a co nám nejvíce brání ve využívání energie z obnovitelných zdrojů popisuje v rozhovoru pro Newstream Patrícia Čekanová z Asociace komunitní energetiky ČR.
Přechod na zelenou ekonomiku v Česku, tedy posilování udržitelného rozvoje a snižování environmentálních rizik, vyjde do roku 2030 podle expertních studií na jeden bilion korun, do roku 2050 pak na více než tři biliony korun.
Společnost Inven Capital ze skupiny ČEZ vstoupila do rakouské společnosti Hydrogrid, která vyvíjí komplexní software pro efektivní řízení výroby vodních elektráren. Výši své investice česká polostátní firma neuvedla. Celkově společnost Hydrogrid dostala od investorů včetně Inven Capital 8,5 milionu dolarů (asi 191 milionů korun), které chce použít na další expanzi.
Předseda klimatické konference COP28 Sultán Džábir po dlouhém nočním jednání oznámil ve středu dopoledne dosažení klíčové dohody o odklonu od fosilních paliv, píší zahraniční agentury. Svět se díky historické dohodě mezi téměř dvěma sty zeměmi přiblížil k cíli uhlíkově neutrální planety v roce 2050.
Od minerálu perovskit se čeká, že pronikavě zlepší efektivitu fotovoltaických panelů pro výrobu elektřiny ze slunce. Sluneční články, v nichž je perovskit spojen s obvyklým křemíkem, už v laboratorních podmínkách dosahují účinnosti 34 procent, což je dvojnásobek oproti běžné fotovoltaice. Umožní to fotovoltaice nahradit fosilní elektrárny?
Vláda rozšířila vnitrostátní sankční seznam o dvojici spojenou s ruskou GRU. Na seznam přibyli běloruská novinářka Natalia Sudlianková a agent GRU Alexej Šavrov, řekl po zasedání kabinetu novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.
Pražská burza oslabila. Index PX klesl o 0,58 procenta na 2102,97 bodu. Téměř všechny hlavní emise burzy ztrácely, eventuálně stagnovaly. Akcie ČEZ zlevnily o 0,61 procenta na 1150 korun a akcie Komerční banky o 0,89 procenta na 1113 korun. Nejvýraznější propad postihl cenné papíry výrobce dronů Primoco UAV, které odepsaly 1,15 procenta na 860 korun.