Evropa by mohla opustit fosilní paliva a vybudovat soběstačný energetický sektor, pokud by do roku 2040 investovala zhruba dva biliony eur (téměř 49 bilionů korun) do obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární a větrné elektrárny. Tvrdí to podle agentury Reuters studie, jejímž hlavním autorem je Postupimský institut pro výzkum dopadů klimatu.
Solárník Sobotka loni za štědré podpory americké investiční společnosti BlackRock rozšířil solární farmy v Chile. Jeho společnost Solek posílila i na evropském trhu.
Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského a španělská investiční společnost Asterion Industrial Partners, která se zaměřuje na infrastrukturu, jsou posledními dvěma zájemci o německou energetickou společnost Steag, píše s odvoláním na obeznámené zdroje agentura Bloomberg. Diskuze podle nich stále probíhají a není jisté, zda vyústí v transakci. Zúčastněné strany se k věci nevyjádřily.
Záporné ceny elektřiny dorazily do Česka dříve, než se čekalo. Ohrožují další rozvoj solární energetiky a paradoxně dokládají nenahraditelnost fosilní elektřiny, včetně té z uhlí, píše ve svém komentáři ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Evropa se nyní prostřednictvím dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) snaží kompenzovat výpadky v dodávkách z Ruska. Podle agentury Bloomberg je nicméně možné, že plány na výstavbu nových evropských terminálů pro dovoz LNG již zašly příliš daleko. Kapacity terminálů by po roce 2030 mohly výrazně převyšovat poptávku, protože evropské země budou čím dál více využívat energii z obnovitelných zdrojů. Hrozí tak, že infrastruktura v hodnotě miliard eur se stane zbytečnou, píše Bloomberg.
Plazmové zplynování, to je dosud nepříliš známé sousloví. Označuje revoluční nakládání s odpady, s všelijakými kaly, toxickými látkami a vlastně se vším, co není možné recyklovat. Plazma by samozřejmě dokázala rozložit na atomy i papír, plasty či kovy. Ale to by byla škoda.
Europoslanci v úterý přijali návrh nových opatření, která mají podpořit renovace budov v Evropské unii. Všechny nové budovy by od roku 2028 měly být podle návrhu bezemisní a některé již stojící budovy by musely projít renovací. O finální znění právního předpisu zatím nejde, o tom bude Evropský parlament (EP) jednat s členskými státy.
Australská firma Recharge Industries koupila zkrachovalý britský start-up Britishvolt, který chtěl na severu Anglie postavit za 3,8 miliardy liber (101,7 miliardy korun) továrnu na baterie do elektromobilů. Australský podnik, jehož vlastníkem je investiční fond Scale Facilitation, oznámil, že má však ohledně továrny jiné plány než dodávat baterie automobilkám v Británii. Další podrobnosti k transakci nesdělil.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová a desítky dalších demonstrantů v pondělí zablokovaly vchod do norského ministerstva energetiky. Protestují tak proti stavbám větrných turbín na území tradičně využívaném domorodými pastevci sobů Sámy, uvedla agentura Reuters.
Jeden z nejfundovanějších expertů na energetiku a bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl popisuje pro newstream.cz v sedmi bodech svůj pohled na to, jakým směrem a v jakých krocích by se měla ubírat česká energetika, aby přežila současné výzvy. Doporučuje, co by se mělo stát, aby Česko mělo bezpečný systém a přiměřeně drahou elektřinu a plyn.
Zelená ekonomika přináší více pracovních míst, ale bude potřeba zajistit spravedlivou transformaci. Místopředseda Evropské komise (EK) odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans to řekl na Green Deal summitu v Praze. Dodal, že pokud se podaří o výhodnosti Zelené dohody přesvědčit Čechy, může pak přesvědčit všechny.
Španělská vláda dnes v Madridu podepsala několik dohod s vedením Palestinské autonomie a slíbila nejméně 7️⃣5️⃣ milionů eur (asi 1,9 miliardy korun) na pomoc Palestině v příštích dvou letech. Informovala o tom agentura EFE. Podle ní šlo o první mezivládní palestinsko-španělskou schůzku od května, kdy Madrid uznal palestinský stát.
Bitcoin 🤑 se dostal přes hranici 98 tisíc dolarů poté, co jej podpořily zprávy od tvořícího se kabinetu Donalda Trumpa.
