Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Oznámili to podle agentury Reuters premiéři tří evropských zemí. Bez uznání palestinského státu nemůže nastat mír na Blízkém východě, uvedl norský premiér Jonas Gahr Störe a dodal, že uznání vstoupí v platnost 28. května. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac nařídil izraelským velvyslancům v Irsku a Norsku, aby se okamžitě vrátili do Izraele ke konzultacím a stejným krokem pohrozil Španělsku. Naopak palestinská samospráva a konkurenční hnutí Hamás ve svých prohlášeních uznání třemi evropskými zeměmi uvítaly.
Spojené státy se nedomnívají, že se Izrael dopustil genocidy během bojů v Pásmu Gazy. Agentuře AFP to řekl nejmenovaný představitel americké administrativy. Reagoval tak na zprávu, kterou oficiálně představí zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná palestinská území Francesca Albaneseová. Podle ní izraelská ofenziva v Pásmu Gazy svým rozsahem a provedením nese znaky genocidy.
Izraelská armáda v Pásmu Gazy od října omezila bojové schopnost palestinského hnutí Hamás, není ale tak blízko jeho zničení, jak o tom ve středu hovořil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Napsal to deník The New York Times (NYT) s odkazem na zdroje z americké tajné služby. Netanjahu chce dosáhnout úplného zničení Hamásu, což mnozí označují za nereálné.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) dnes předběžným opatřením nařídil Izraeli, aby přijal veškeré kroky, které zabrání genocidě a zlepší humanitární situaci v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede vojenskou operaci proti palestinskému hnutí Hamás.
Konflikt, který se nyní odehrává v Pásmu Gazy a na celém Blízkém východě, je sice konfliktem vedeným prostřednictvím spojenců, ale Írán oznámil světu - a konkrétně Izraeli - že je ochoten sám vstoupit do boje, když k tomu bude dotlačen. V souvislosti s rolí Teheránu v době sílícího napětí mezi blízkovýchodními, ale i dalšími zeměmi, to napsala agentura Bloomberg.
Izrael podle premiéra Benjamina Netanjahua nehodlá trvale okupovat Pásmo Gazy, ani vysídlit jeho civilní obyvatelstvo, pro jehož ochranu prý armáda dělá maximum.
Evropská komise poskytne palestinské samosprávě přes 118 milionů eur (téměř tři miliardy korun). Peníze jsou určeny na mzdy tamním úředníkům, sociální dávky pro potřebné rodiny, ale pro nemocnice ve východním Jeruzalémě, uvedla Evropská komise v prohlášení.
Jednomu z ministrů izraelské vlády byl odepřen vstup na nemocniční návštěvu. Na osobní strážce dalšího ministra chrstl kávu pozůstalý. Třetí ministryni lidé nadávali do „zrádkyn“ a „hlupaček“, když přišla utěšit rodiny evakuované během hrůzných chvil. Šokující masakr, který 7. října spáchali ozbrojenci Hamásu, Izraelce vzájemně sblížil. Vládě, která je všeobecně obviňována z toho, že upustila od ostražitosti a zatáhla zemi do války v Gaze, která otřásá celým regionem, však projevují jen málo náklonnosti. Ať už to dopadne jakkoli, premiéra Benjamina Netanjahua po rekordně dlouhé politické kariéře čeká soudný den, napsala agentura Reuters.
Izraelská armáda už týden bojuje s islamistickým hnutím Hamás, které minulou sobotu podniklo na Izrael bezprecedentní útok z Pásma Gazy. Počet obětí podle posledních bilancí úřadů vzrostl na 2269 mrtvých Palestinců a nejméně 1300 Izraelců, z toho převážná část civilistů.
Finanční pomoc EU Palestině je v posledních patnácti letech zhruba desetinásobná v porovnání s objemem unijních peněz, které v témže období coby řádný člen EU čerpalo Česko, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Evropská unie pozastavila veškeré platby, které měly směřovat na podporu palestinského obyvatelstva, oznámil evropský komisař pro sousedství Olivér Várhelyi.
Podzemní vodu, kterou v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku kontaminoval po havárii cisteren toxický benzen, by měly od příštího týdne 🚿 čistit obří dvacetitunové filtry s aktivním uhlím. Jde o jedno ze zásadních opatření, které navrhla ve svém plánu sanační firma. Souhrn opatření by měla na začátku příštího týdne schválit Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).
Cena zlata se 📈 vyšplhala na nové rekordní maximum. Vzhůru ji tlačí eskalující obchodní válka mezi USA a Čínou a slabší kurz dolaru, napsala agentura Reuters. Podle údajů agentury Bloomberg cena žlutého kovu vystoupila až na zhruba 3175 dolarů (přes 71 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Později však o část zisků přišla.
Celková celní zátěž čínského dovozu do USA teď činí 1️⃣4️⃣5️⃣ procent. Bílý dům to potvrdil televizi CNBC. Prezident Donald Trump ve středu na síti Truth Social oznámil, že clo na čínský dovoz navyšuje na 125 procent.
Pražská burza po týdnu opět zavřela nad hranicí 2000 bodů. Poté, co americký prezident 👴 Donald Trump ve středu oznámil odložení cel, dnes index PX posílil o 3,54 procenta na 2002,83 bodu. Rostly všechny hlavní tituly, některé i o více než pět procent. Aktivita na trhu byla vysoká. Celkový objem obchodů dosáhl nadprůměrných 1,67 miliardy korun.
Investiční fond TCF Capital zakladatele Rohlíku 👨 Tomáše Čupra získal výměnou za financování většinový podíl ve startupu Macromo, který se věnuje analýze DNA. Uvedl to server E15. Podle něj fond neupřesnil, jak velký podíl získal či kolik chce do Macroma investovat. Podle serveru ale akvizice souvisí s tím, že Čupr nedávno ovládl lékárenskou firmu Pilulka a chce vybudovat novou zdravotní divizi.
Americké akcie se v úvodu dnešního obchodování po středečním prudkém posílení vracejí k 📉 poklesu. Technologický index Nasdaq vykazoval kolem 16:30 středoevropského letního času pokles o 3,4 procenta na 16.356 bodů. Širší index S&P 500 odepisoval 2,7 procenta na 5310 bodů a Dow Jonesův index klesal o 2,2 procenta na 39.723 bodů.
Ceny ropy obnovily 📉 propad po výrazném středečním růstu, za kterým stálo rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit platnost zvýšených cel na dovoz do USA ze všech zemí s výjimkou Číny. Severomořská ropa Brent krátce před 16:30 středoevropského letního času ztrácela zhruba čtyři procenta a pohybovala se v blízkosti 63 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala pokles o zhruba 4,4 procenta a vrátila se pod 60 dolarů za barel.
Datová centra budou do roku 2030 potřebovat 📈 dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
Skupině Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského loni klesly tržby na 2️⃣3️⃣,3️⃣ miliardy eur (zhruba 585 miliard korun) z 24 miliard eur (603 miliard korun) o rok dřív. Snížil se také provozní zisk EBITDA z 3,6 miliardy eur (zhruba 90 miliard korun) v roce 2023 na loňských 2,6 miliardy eur (65 miliard korun).
Energetické firmy ovládané společností EP Group miliardáře Daniela Křetínského loni vykázaly tržby 34,5 miliardy eur (866 miliard korun), provozní zisk EBITDA byl 5,5 miliardy eur (138 miliard korun). Předběžné neauditované výsledky poskytl mluvčí Křetínského firem 👨 Daniel Častvaj. Meziroční srovnání neposkytl s poukazem na loňské akvizice Křetínského energetických firem.
