Nad Libní se tyčí už téměř 120 let. Do 90. let některé z tamních činžáků zásobovala vodou. A po tom jen chátrala, než se ji ujal soukromý investor, a chráněnou stavbu zrekonstruoval. Na samém vrcholu vznikl mezonet, další prostory jsou připravené pro jakýkoliv účel. Věž může sloužit k bydlení, ale třeba i jako sídlo firmy, a to za 80 milionů korun.
Osud Železničního mostu pod Vyšehradem, ač bylo navrženo jeho zbourání, není ještě zpečetěn. Živá diskuse mezi zastánci jeho zachování a těmi, kteří tvrdí, že se nedá kvůli špatnému technickému stavu zachránit, se dostala až do britského tisku.
Pražské arcibiskupství nabízí k prodeji za 75 milionů korun památkově chráněnou Jindřišskou věž v centru hlavního města. Vyplývá to z informací na webu arcibiskupství. Cílem prodeje je racionalizace majetku, řekl Deníku N generální vikář pražského arcibiskupství Jan Balík
V Německu dnes začalo platit vládní nařízení, jehož smyslem je uspořit energie. Mezi hlavní body patří ve veřejných budovách nevytápění chodeb a snížení teploty na pracovištích, výjimku mají sociální služby či školy a školky. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck soubor těchto opatření považuje za nezbytný a opakovaně zdůrazňuje, že každá ušetřená kilowatthodina je krokem k překonání zimy a ke snížení závislosti na zemním plynu z Ruska.
Jedna z nejmenších kulturních památek na území České republiky, bývalá trafika v Žatci na Lounsku, je po roce opravená. Rekonstrukce vyšla asi na 800 tisíc korun, původní odhad byl zhruba poloviční.
Ikonickou pražskou budovu vlastní pražská rodina Klánů. Na aktuální rekonstrukci se podílejí původní architekti ze slavného studia SIAL. Rekonstrukce slavných obchodních domů jsou v současnosti velkým trendem.
Rostoucí inflace v posledních měsících přeje i prodeji zámků a historických objektů v Česku jako možnost dobré investice proti znehodnocování úspor, a to i když cena často památkově chráněných objektů činí až desítky milionů korun před nákladnou rekonstrukcí. A v Česku jich je stále ke koupi i opravě hned několik desítek, vyplývá z nabídek tuzemských realitních kanceláří.
Provozovat Vyšehrad stojí Prahu 30 milionů ročně, více než polovina peněz z toho jde na stavební úpravy. „Chceme si ale pomoci, hledáním dalších finančních zdrojů: ať už plynoucích z evropských fondů nebo UNESCA,“ říká ředitel Národní kulturní památky Vyšehrad architekt Petr Kučera.
Šlechtický rod Lobkowiczů, který vlastní několik významných nemovitostí a mimořádnou sbírku umění, sází na takzvaná NFT. V sobotu proběhne největší konference o tomto fenoménu u nás.
Areál Sázavského kláštera prošel náročnou rekonstrukcí, která probíhala podle návrhu architektů ze Studia acht.
