Stav českých veřejných financí není utěšený. Na druhou stranu všechna ta kritická tvrzení o tom, že jdeme „řeckou cestou“, jsou notně přestřelená. Často jen přiživují frustraci části polarizované společnosti, která do dané problematiky nemá dostatečný vhled, ale strach ze státního bankrotu – jakkoli neopodstatněný – umocňuje její již tak značnou úzkost a tíseň.
Vyplácení solidárního příspěvku pro lidi, kteří zdarma či za úhradu energií ubytovávají uprchlíky u sebe doma či ve svém volném bytě, se má o čtvrt roku prodloužit. Podpora by se tak měla poskytovat do konce června. Pravidla pro její získání a její výše se měnit nemají. Nařízení o prodloužení podpory se chystá ve středu schvalovat vláda. Výdaje na čtvrt roku při ubytování 48 tisíc příchozích ministerstvo práce spočítalo na půl miliardy korun. Úřady práce začaly žádosti kvůli možnému podezření na podvody ověřovat, řada žadatelů musí s doklady do poboček.
U příležitosti vládou zvažovaného zvýšení odvodů osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se opět rozjela veřejná diskuse o tom, zda a jak jsou zvýhodněny. Jenže srovnávat OSVČ či živnostníky a zaměstnance je jako porovnávat jablka a hrušky. Prostě to univerzálně nejde a je třeba posuzovat věc případ od případu. Rozhoduje věk, pohlaví, kvalifikace, místo bydliště, ochota dojíždět, rodinné zázemí a mraky dalších faktorů.
Německo vyčlenilo více než 260 miliard eur (6,2 bilionu korun) na řešení bezprostřední hrozby energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu. Úplné vyřešení problému bude ale mnohem nákladnější a je otázkou, zda to země vůbec zvládne. Agentura BloombergNEF odhaduje, že náklady na zajištění budoucnosti energetického systému země do roku 2030 překonají jeden bilion dolarů (22,4 bilionu korun).
Ve Švýcarsku se uskuteční referendum o záležitosti, kterou v tomto týdnu český Senát zamítl. Totiž o ústavním ukotvení práva na platbu v hotovosti. Stoupenci referenda v této věci, Švýcarské hnutí za svobodu, shromáždili pro záměr více než 157 tisíc podpisů svých spoluobčanů. Pokud úřady potvrdí platnost alespoň 100 tisíc podpisů z nich, musí se ze zákona alpské země referendum konat.
Málo se to ví, ale díky Michalu Šnobrovi zbohatla spousta Čechů a Slováků. Přivedl je totiž k investicím, které jim vydělaly dostatek peněz do konce života. I proto si jej pozvaly Andrea Ferancová Bartoňová a Tereza Zavadilová do pořadu Jiný peníze, který se věnuje investicím. A na konci článku najdete ještě bonusovou epizodu, v níž Michal Šnobr představuje svou vizi české energetiky a budoucnost ČEZ. Pořad se natáčí v pražském hotelu Augustine.
Ve středu uplyne 30 let od chvíle, kdy lidé mohli poprvé v nově vzniklé České republice začít platit vlastní národní měnou, korunou českou. Nahradila předchozí společnou československou korunu. Její nástup byl mnohem rychlejší, než tehdejší vládní a ekonomická garnitura čekala. Nicméně nástup nejprve kolkovaných federálních bankovek a poté již těch s nápisem „korun českých" se vyvaroval větších lapsů, o čemž svědčí fakt, že tehdejší rovněž nově zrozená Česká národní banka zaznamenala jen 135 pokusů o padělání tehdejší měny.
Inflace v ČR letos v lednu proti prosinci 2022 zrychlila, a to zejména kvůli cenám energií a tradičním úpravám ceníků na počátku roku. Shodují se na tom analytici. Odhady lednové inflace se ale rozcházejí. Podle některých odborníků byl lednový meziroční růst cen 16,2 procenta, jiní odhadují až 19 procent. Prognóza České národní banky (ČNB) počítá s hodnotou nad 17 procent. V prosinci činila meziroční inflace 15,8 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o lednové inflaci v pátek.
Ministr financí Zbyněk Stanjura vrací na stůl možné snížení nebo zrušení podpory státnímu stavebnímu spoření. Po prezidentských volbách se totiž vládě otevírá několikaměsíční „okno příležitosti“, kdy může provádět citlivá a nepopulární úsporná opatření.
Od ledna se opět zvyšují důchody, tak jako každý rok. Tentokrát v průměru o 825 korun měsíčně. Průměrný starobní důchod, který pobírá téměř dva a půl milionů penzistů, má činit již téměř dvacet tisíc korun. Vůči průměrné mzdě, která se očekává kolem čtyřiceti tisíc korun, jde o více než pětačtyřicet procent.
Bankám a spořitelnám v Česku za letošní tři čtvrtletí stoupl souhrnný čistý zisk v meziročním srovnání o 30,8 miliardy Kč na 81,78 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Aktiva bank činila ke konci září 9,448 bilionu korun, což je o 926 miliard více než na konci roku.
