Prezident Petr Pavel i přes výhrady podepsal vládní penzijní novelu, která mimo jiné zpřísňuje pravidla předčasných důchodů a upravuje řádné lednové valorizace penzí. Nynější mimořádné valorizace, které nastávají při vyšším růstu cen, nahradí dočasný přídavek. Fiala Pavlův podpis ocenil.
Podpora penzijního spoření má nové parametry. Na svém středečním zasedání je schválila vláda premiéra Petra Fialy. Pokud novela projde úspěšně celým legislativním procesem, změny by měly začít platit od 1. ledna 2024. Novela přináší například změnu výše státního příspěvku, mění minimální délku povinného spoření z pěti na deset let a zavádí nový produkt, takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP), který umožní lidem další varianty zhodnocování uspořených peněz.
Současný důchodový systém je beze změn, které vláda předložila sněmovně, v každém případě neudržitelný pro ty, kteří do důchodu půjdou v budoucnu. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Mojmír Hampl. Všechny návrhy úpravy důchodového systému, které vláda předložila sněmovně, jsou podle něj schopny vymazat z deficitu důchodového účtu po 30. letech více než polovinu.
Sněmovna dnes v noci dala šanci zpomalení řádných valorizací penzí a zpřísnění podmínek pro předčasné důchody. Úvodní poslanecká debata o vládní novele trvala přes 13 hodin. Opoziční hnutí SPD neprosadilo její zamítnutí už v prvním čtení.
Účet dlouhodobých investic neboli investiční penzijní účet a nová regulace v připravované novele nepřináší z pohledu regulace kapitálového trhu nijak zásadní novinky. Nově ale přináší pravidla, na jejichž základě bude možné zajímavěji investovat i uplatňovat daňové odpočty, popisuje výkonná ředitelka Asociace pro rozvoj kapitálového trhu (AKAT) Jana Brodani v rozhovoru k novele, kterou by měla vláda projednat ještě před letními prázdninami. Na podzim by mělo dojít k její schválení tak, aby od ledna už mohla nová pravidla začít platit.
V Británii otestují nepodmíněný příjem, nápad se líbí i některým českým politikům, podotýká k britskému experimentu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. A varovně dodává: „Podobné pokusy v historii napříč zeměmi vždy skončily fiaskem.“
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, i letos mírně padá. Na konci prvního čtvrtletí si takto spořilo 4,363 milionu lidí, o 34 tisíc méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Češi v investování zatím zaostávají, částečně za to může chybějící podpora ze strany státu. „Ten může pomoci skrze daňové zvýhodnění, to je nejjednodušší způsob,“ říká Nicole Krajčovičová, generální ředitelka ČSOB Asset Management. Nadějí by mohli být mladší ročníky. „U mladých lidí vidím zájem, lákají je i investice do jednotlivých akcií. Takže si říkám, že je tu naděje, že se něco změní, že to možná chce jen čas,“ říká Krajčovičová v rozhovoru pro Newstream.
Mojmír Hampl dodal z pozice šéfa Národní rozpočtové rady vládě na konci loňského roku dvacet stran podkladů s návrhy na škrty ve výdajích a navýšení příjmů, aby se veřejné finance přestaly potápět do stamiliardových dluhů. A pak nechal vládu půl roku koupat se ve vlastní šťávě. Kabinet minulý týden představil úsporný balíček, který do velké míry kopíruje návrhy Hamplova úřadu. Jak je hodnotí sám Hampl? „Jsem rád, že politici vůbec našli nějaký kompromis,“ říká v rozhovoru pro Newstream. Prostor pro další škrty vidí a nejvíc ho děsí přemýšlení politiků o garantovaném důchodu.
Vláda Petra Fialy představila svůj konsolidační balíček, který by měl zpomalit růst státního dluhu. Konkrétně o 94 miliard korun v příštím roce. Vláda namixovala soubor opatření, jak říká, ze dvou třetin na straně výdajů. Z jedné třetiny na straně příjmů.
Žádné vládě se nechce do úpravy valorizačního vzorce penzí. Což je v jednoduchosti řečeno každoroční navýšení penzí na základě vzorečku, kde hlavní roli hraje výše inflace (v současnosti je 15 procent), a poloviny růstu reálné mzdy. Za loňský rok byl růst reálných mezd 6,5 procenta.
