Přestože hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše s velkým náskokem dlouhodobě vede, v poslední době si pohoršilo. V přepočtu na mandáty by ANO získalo 75 křesel, koalice Spolu by měla 46 mandátů, STAN 25, SPD 19, Motoristé 13, Stačilo! 12 a Piráti deset.
V případě velkého volebního úspěchu to bude on a sám je na to připraven. Jeho hnutí je v parlamentních volbách schopné přiblížit se pětině odevzdaných hlasů.
Volby do Poslanecké sněmovny by nyní jednoznačně vyhrálo hnutí ANO se ziskem 35,1 procenta hlasů. Druhá by s velkým odstupem skončila koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), pro kterou by se rozhodlo 18,8 procenta voličů. Na třetím místě by se umístilo hnutí Starostové a nezávislí (STAN) s podporou 10,6 procenta lidí. Z aktuálního volebního modelu agentury STEM pro CNN Prima News vyplývá, že do Sněmovny by se dostali ještě opoziční SPD, Piráti a uskupení Stačilo!, zatímco strana Motoristé sobě by zůstala pod potřebnou pětiprocentní hranicí.
Volby do Poslanecké sněmovny by v lednu jednoznačně vyhrálo opoziční hnutí ANO se ziskem 33,9 procenta hlasů. Druhou koalici Spolu, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL s TOP 09, by volilo 18,4 procenta voličů. Následují hnutí STAN, SPD a Piráti, přes pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Sněmovny se dostalo ještě uskupení Stačilo!. Na hraně vstupu do dolní komory jsou Motoristé, kteří by obdrželi přesně pět procent hlasů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News.
Pojištění válečných rizik je specializovaný pojistný trh, který v současné době nabývá dramaticky na významu. Je životně důležitý pro udržení přepravců ropy, uhlí a obilí plujících nebezpečnými vodami Rudého, Černého i Středozemního moře.
Začíná rok permanentních Vánoc. Devět měsíců si budeme vybírat dárek, který na podzim dostaneme v podobě nové vlády. Do té doby budeme my, voliči, chodit kolem bonboniéry nápadů a marketingových výplodů politických stran. Budeme mlsně zvažovat, přebírat. Budeme důležití. A v září nebo v říjnu si to rozbalíme.
Z vicepremiéra a šéfa strany se stal vyvrhel a vyděděnec. Ivan Bartoš prožil hodně těžký rok. Zpackal digitalizaci povolování staveb, následně, patrně kvůli předvedené neschopnosti prohrál krajské volby. Čestně odstoupil z vedení Pirátů, dva dny poté ho premiér Fiala vykopnul z vlády.
Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo hnutí ANO se 33,5 procenta hlasů, ODS by získala 11,5 procenta a hnutí STAN by dostalo deset procent. Nad pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do dolní komory Parlamentu by byly ještě další čtyři strany a hnutí, Piráty, SPD, KSČM a Motoristy by volilo shodně 6,5 procenta, uvedla agentura Median. Bez poslanců by samostatně skončili lidovci a TOP 09, podle podepsaného memoranda s ODS ale tyto tři strany plánují kandidovat v koalici Spolu. Dál se zvýšil zájem lidí jít k volbám.
Jestli si myslíte, že odvážným prohlášením bylo pro letošní rok už dost, šeredně se mýlíte. Veletrh (ne)splněných přání teprve vyvrcholí. Samozřejmě ve sněmovně.
Sněmovní volby by nyní vyhrálo hnutí ANO se ziskem 37 procent. Druhá koalice Spolu by měla 21 procent, třetí hnutí STAN pak 12 procent. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí SPD a také Piráti, obě uskupení by volilo shodně sedm procent voličů. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi (ČT). Uskutečnil se od 21. října do 8. listopadu a zúčastnilo se ho 997 lidí.
Sněmovní volby by v říjnu vyhrálo hnutí ANO se 33,5 procenta hlasů, ODS by dostala 12 procent a STAN by získal 11 procent. Klesla podpora Pirátů a SPD, do Sněmovny by se spolu s nimi dostali také Motoristé a KSČM, uvádí model agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do Sněmovny zůstali lidovci a TOP 09, jejich předsedové ale na konci října podepsali s ODS memorandum o společné kandidatuře v koalici Spolu. Vzrostl zájem lidí jít k volbám.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s NBC News pohrozil Íránu bombardováním 💣 a sekundárními cly na íránskou ropu, jestliže Teherán nebude souhlasit s novou jadernou dohodou. „Pokud dohodu neuzavřou, bude bombardování. Bude to bombardování, jaké nikdy předtím neviděli,“ řekl Trump.
Obce a kraje dlouhodobě hromadí peníze 💰 na bankovních účtech a nevyužívají je k investicím. Úspory přitom kvůli nízkému úročení ztrácejí svou reálnou hodnotu, uvedla v analýze hospodaření samospráv Národní rozpočtová rada. Podle ní by pro efektivní využití veřejných peněz bylo vhodné posílit investiční aktivitu obcí a krajů, nebo přepracovat rozpočtové určení daní ve prospěch státního rozpočtu. Na konci roku 2024 úspory obcí a krajů dosáhly 455,4 miliardy korun.
