Češi postupně přestávají šetřit při spotřebě plynu. Vliv na to má zastropování cen energií. Na Twitteru to v pondělí uvedl předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský. Velký vliv počasí na úsporách potvrdilo také innogy, zvrat v chování zákazníků však dosud nezaznamenalo.
Synthos Kralupy ukončí v letošním druhém čtvrtletí část výroby kaučuku. Důvodem jsou ceny energií, kvůli kterým se produkce nevyplatí, napsal web Hospodářských novin, kterým informaci potvrdil generální ředitel Synthosu Kralupy David Pohl.
Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v únoru zvýšily oproti lednu o 22,5 procenta na 521,2 miliardy rublů (zhruba 153 miliard Kč). Ve srovnání s loňským únorem však byly nižší o 46,4 procenta. Vyplývá z údajů ruského ministerstva financí, píše agentura Reuters. V lednu příjmy činily 425,5 miliardy rublů, což byla jejich nejnižší měsíční úroveň od srpna 2020.
Společnost Centropol od příštího týdne zlevní zemní plyn pod vládní strop. Podstropové ceny, které budou oproti cenovému stropu o 311 korun za megawatthodinu (MWh) nižší, budou moci využívat noví i stávající zákazníci se smlouvami na dobu neurčitou. Společnost s více než 290 tisíci odběrateli snižovala ceny plynu i elektřiny pod strop už dříve, tehdy však s povinnou fixací. Ceny pod vládním maximem začali v reakci na klesající ceny energií na trhu snižovat i další dodavatelé.
Loňská spotřeba plynu v Česku byla nejnižší za posledních osm let. Celkově ho Češi spotřebovali 7,544 miliardy metrů krychlových, což bylo meziročně o pětinu méně. Při přepočtu na dlouhodobý teplotní normál pak byla nejnižší minimálně od roku 2001, uvedl Energetický regulační úřad (ERÚ). V loňském roce podle úřadu klesla rovněž spotřeba elektřiny, meziročně o 3,9 procenta.
Česká ekonomika letos může dopadnout hůř než ta ruská. Ne, nejde o kremelskou propagandu. Je to závěr prognóz západních institucí a bank v čele s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), píše ekonom Lukáš Kovanda.
Pražská plynárenská od 1. května sníží své prodejní ceny zemního plynu a elektřiny pod vládou stanovený limit. Zlevnění bude platit pro základní tarify i roční smlouvy s fixací. Vyplývá to z webových stránek společnosti. Jako první na to upozornil Ekonomický deník. Ceny pod vládním maximem už začali v reakci na klesající ceny energií na trhu snižovat i další dodavatelé.
Nejpozoruhodnější evropskou odpovědí na ruskou agresi na Ukrajině nebyly jen dodávky zbraní a další pomoci za miliardy eur. Byla to také bezprecedentní rychlost, kdy Evropa během jediného roku téměř odstranila závislost na ruských fosilních palivech, píše agentura Bloomberg.
České firmy od vlády potřebují především stabilní a předvídatelné prostředí, což za nejlepší preferovanou státní pomoc označilo 41 procent jejich ředitelů. Na druhém místě se s 24 procenty umístila první konkrétně specifikovaná pomoc, a to přechod na euro. Vyplývá to z aktuálního průzkumu PwC CEO Survey, kterého se na přelomu listopadu a prosince 2022 zúčastnily přes dvě stovky generálních ředitelů českých firem.
Dovoz plynu z Ruska do České republiky klesl během ledna na nulu. Ruský plyn stát nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG z Nizozemska a Belgie. K omezení závislosti na Rusku pomohly i úspory ve spotřebě. Na twitteru to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. V posledních pěti měsících klesl podíl dovozu ruského plynu do ČR na 2,2 procenta, v předchozích letech činil tento podíl kolem 97 procent. Ze Síkelova vyjádření není zřejmé, zda předpokládá nulový dovoz ruského plynu i v dalších měsících.
Stejně jako Česku i jeho metropoli Praze agentura Moody’s loni v srpnu zhoršila ratingový výhled, ze „stabilního“ na „negativní“. To ovšem nesouvisí ani tak s hospodařením Prahy, jako spíše s možným negativním dopadem energetické krize EU na veřejné finance ČR. Energetická krize však nakonec v této topné sezóně nedoléhá na EU, ani na Česko zdaleka tak tíživě, jak se loni v létě i mnozí experti obávali. Vždyť referenční burzovní cena plynu v EU se dnes poprvé po sedmnácti měsících dostala pod úroveň 50 eur za megawatthodinu.
