Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dnes klesla pod 50 eur (1185 korun) za megawatthodinu (MWh). Ocitla se tak nejníže od prosince 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících.
Energetická společnost ČEZ formálně zahájila arbitrážní řízení proti ruské plynárenské společnosti Gazprom. Kvůli krácení dodávek zemního plynu v loňském roce žádá náhradu škody okolo jedné miliardy korun, uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Energetická společnost innogy, která je s více než 1,1 milionu klientů největším dodavatelem plynu v Česku, zlevní 320 tisíc svých stávajících zákazníků dodávky plynu pod vládní cenový strop. Sleva, která bude platit zpětně od začátku února, zajistí podle ní úsporu zhruba 240 Kč za megawatthodinu (MWh). Zákazníci, kteří plynem vytápí rodinný dům tak v průměru ušetří asi tři tisíce korun za rok. U klientů, kteří plyn používají na vaření, bude sleva 34 procent. Ceny energií pod vládní strop v posledních dnech snižují i další velcí dodavatelé.
Měsíční příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu v lednu v důsledku západních sankcí sestoupily na nejnižší úroveň od srpna 2020. Vyplývá to podle agentury Reuters z údajů ruského ministerstva financí.
Ropný a plynárenský gigant Shell vykázal rekordní roční zisky poté, co loni vzrostly ceny energií po ruské invazi na Ukrajinu. Společnost za rok 2022 oznámila upravený zisk ve výši 39,9 miliardy dolarů (asi 862 miliard korunr), což je nejvíce ve své 115leté historii, uvádí BBC.
Česko v loňském roce snížilo svou závislost na ruském plynu z původních 97 procent na aktuální maximálně čtyři procenta. Plyn z Ruska stát nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG ze zámoří. Do budoucna chce stát omezit závislost na ruském plynu úplně, nahradit jinými zdroji chce i dovoz ruské ropy. Po úterní návštěvě ministerstva průmyslu a obchodu to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). Tématem jednání byly i ceny energií, jejich aktuální zlevňování na trhu se podle Fialy bude u odběratelů projevovat postupně během roku.
Měl jsem to štěstí, že jsem nikdy nemusel sbírat slevové letáky a jako podle mapy s nimi projíždět uličky supermarketů. Prostě jsem bral, co jsem potřeboval, koruna sem, koruna tam. Za poslední rok se však něco změnilo. Vlastně se toho změnilo docela dost.
Spotřeba zemního plynu v Česku loni meziročně klesla o 19 procent. Celkově odběratelé využili přes 81,5 terawatthodiny plynu. Pokles meziroční spotřeby byl přitom patrný v každém kalendářním měsíci roku 2022. Vyplývá to z aktuálních statistik Energetického a regulačního úřadu (ERÚ). Důvodem úspor plynu jsou podle odborníků především postupné zdražování energií i teplé počasí.
Ministerstvo životního prostředí zdvojnásobí kvůli zájmu sumu určenou na podporu energetických úspor v nízkopříjmových domácnostech na tři miliardy korun. Přijímání žádostí otevřelo 9. ledna, do dneška jich úřad přijal 8306 za 951 milionů korun. Největší je zájem o dotace na výměnu oken. Průměrná výše dotace je 116 tisíc korun a 91 procent žádostí podali senioři. Data dnes na tiskové konferenci shrnul vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který dočasně vede ministerstvo životního prostředí.
Ceny energií se i přes současné zlevňování na trhu už nevrátí na svou předkrizovou úroveň. V příštím roce by se ale podle aktuálních odhadů měly burzovní ceny elektřiny a plynu pohybovat nejspíš pod stávajícím vládním cenovým limitem. Rozhodující pro další vývoj bude letošní rok, řekli náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla a člen představenstva a ředitel marketingu Centropol Energy Jiří Matoušek.
Zatímco v Evropě jsme si již odvykli považovat covid-19 za hlavního hybatele makro dění, v Číně dochází teprve v těchto týdnech k překotnému otevření druhé největší ekonomiky světa. Po téměř třech letech izolace totiž komunistická strana kapitulovala na politiku nulové tolerance a uvolnila většinu proti-pandemických opatření. A vzhledem k velikosti čínské ekonomiky je možné, že půjde o jednu ze zásadních makro událostí tohoto roku, jejíž dopady pocítí i zbytek světové ekonomiky, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko, analytik ČSOB.
