Těžba plynu v Rusku se v prvním čtvrtletí meziročně snížila o deset procent na 180 miliard metrů krychlových. Produkce státního plynárenského podniku Gazprom, který má monopol na vývoz plynu z Ruska sítí potrubí, klesla o 18 procent. Uvedl to ruský deník Kommersant.
Evropský statistický úřad Eurostat používá při výpočtu cen plynu metodiku, která zaručuje srovnatelnost dat v celé EU. Úřad si proto stojí za svou středeční zprávou, podle které se ceny plynu pro domácnosti loni ve druhém pololetí z celé Evropské unie výrazně nejvíce zvýšily v České republice. Uvedl to na dotaz ČTK. Premiér Petr Fiala (ODS) po zveřejnění zprávy řekl, že čísla o cenách plynu jsou mylná a označil je za matení veřejnosti. ČSÚ posílá Eurostatu data, která odpovídají metodice nastavené EU, přivítal by ale změnu metodiky, uvedl mluvčí úřadu.
Když se lidé či média baví o průměrné sazbě hypoték, za dané berou, že je řeč o aktuální nabídkové ceně. Nikdo nepodotýká, že řada lidí má ve skutečnosti sazbu třeba i výrazně nižší, neboť ji fixovali v době, kdy hypotéky byly výrazně levnější.
Zpochybňování statistických dat ze strany vládních politiků nahrává dezinformační scéně. Politici totiž zpochybněním bez hlubší znalosti věci nahlodávají důvěru veřejnosti ve stát a jeho úřady i důvěru v EU, komentuje kauzu kolem údajně zavádějících dat Eurostatu ekonom Lukáš Kovanda.
Eurostat potvrdil, co v Česku podniky a lidé viděli v loňském roce na zálohách či fakturách dodavatelů energií. Což bylo neřízené zdražování. Ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí Evropské unie, o 231 procent, pravil zpětně evropský úřad. Je to šílené číslo.
Ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí v České republice zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Růst činil 231 procent, zatímco například na Slovensku dosáhl 18 procent a byl druhý nejnižší v unii. Ve své zprávě to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Pokud se cena vyjádří v eurech, nejlevnější plyn měly domácnosti v Maďarsku.
Náklady na modernizaci tuzemských tepláren, jejichž provozovatelé budou muset do roku 2030 nahradit staré technologie spalující uhlí novými zdroji tepla i jeho rozvody, se budou pohybovat kolem 180 miliard korun. Projekty jsou financovány pomocí dotací z modernizačního fondu, teplárny v něm mají k dispozici 87,5 miliardy korun. Na dnes zahájené dvoudenní konferenci Dny teplárenství a energetiky v Olomouci to řekl předseda Teplárenského sdružení Mirek Topolánek.
Role Ruska jako globálního hráče na energetickém trhu se bude snižovat. Na trhu s zkapalněným zemním plynem (LNG) z toho bude těžit řada zemí, například Spojené státy nebo Katar, informoval s odkazem na analytiky server CNBC. Sankce, které západní státy uvalily na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu, odčerpaly z ruského sektoru LNG většinu zahraničních investic.
Do České republiky se v prvním čtvrtletí letošního roku nedovezl žádný plyn z Ruska. Ten země nahradila plynem z Norska a zkapalněným plynem LNG z Nizozemska a Belgie, informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). V předchozích letech činil podíl ruského plynu v tuzemské spotřebě kolem 97 procent.
Čistý zisk provozovatele českých plynovodů Net4Gas loni meziročně stoupl téměř o dvě třetiny na 6,24 miliardy korun. Tržby vzrostly o čtvrtinu na 12,95 miliardy korun. Výsledky jsou lepší, přestože se přeprava plynu v důsledku ruské invaze na Ukrajinu meziročně snížila zhruba o 40 procent. Vyplývá to z výroční zprávy skupiny Net4Gas za loňský rok, na kterou upozornil server Ekonomický deník.
Podnikání miliardáře Daniela Křetínského a jeho Energetického a průmyslového holdingu (EPH) v oblasti fosilních paliv podrobně zmapovala agentura Bloomberg. Křetínského označuje za „nepolapitelného miliardáře”, který vybudoval své impérium na předpokladu, že ekologická transformace Evropy bude chaotickým a zdlouhavým procesem, takže bude ještě dlouhou dobu potřeba využívat uhlí a plyn.
