Regulované účty za energie se lidem v Británii od října zvýší o 80 procent. Cenový strop na průměrnou domácnost se zvedne z 1971 liber (57 432 korun) ročně na 3549 liber (103 412 korun), uvedl energetický regulační úřad Ofgem. Dodal přitom, že ani na nově stanovené cenové úrovni by se růst nemusel zastavit. Británie přitom už teď bojuje s nejvyšší inflací za 40 let.
Bulharsko zahájí jednání s ruským Gazpromem o zajištění přímých dodávek plynu. V pondělí to uvedl Rossen Christov, ministr pro energetiku současné úřednické vlády balkánské země. Podle jeho slov Bulharsko nemá na výběr. Zemi prý hrozí závažný výpadek dodávek plynu.
Evropský zemní plyn v pondělí prudce vzrostl na asi 15násobek průměrné letní ceny a opět prolomil rekordy, protože hrozba ruského omezení dodávek zasáhla trh a zvýšila inflační očekávání. Benchmark futures na plyn vzrostly až o 20 procent, což pomohlo zvýšit elektřinu a uhlí. Klíčový plynovod Nord Stream 1 se 31. srpna zastaví na tři dny údržby, což opět vyvolává obavy, že se po údržbě nevrátí do provozu podle plánu, napsal server Bloomberg.
Kraje bijí na poplach, nemají na plyn. Fialova vláda by měla využít předsednictví EU pozastavení obchodování s povolenkami.
Euforie pomalu vyprchává, zlepšující se data se vyskytují poskrovnu a o slovo se hlásí energetická krize. Obavy z dopadů (recese v příštím roce) vysokých cen energetických komodit dopadají na trhy. Z pohledu indexu S&P 500 jsme se dokonce vrátily na úroveň blíže 4200 bodů. A jaké byly hlavní události minulého týdne? A co nyní probíhá na energetických trzích? Přinášíme tradiční výběr klíčových událostí, které zatřásly trhy, očima hlavního ekonoma obchodníka s cennými papíry Colosseum Kryštofa Míška.
V Německém parlamentu se rozhořel boj o smysl protiruských sankcí. Vše rozpoutal poslanec strany Levice Sören Pellmann, který vládu interpeloval kvůli přílišným dopadům protiruských sankcí na německé domácnosti a průmysl.
Rusko včera v podvečer nečekaně oznámilo, že opět zcela odstaví plynovod Nord Stream 1. Odstávku vysvětluje překážkami technického rázu a v té souvislosti západními sankcemi. Experti z EU, stejně jako třeba němečtí politici však soudí, že skutečný motiv Kremlu je politický.
Máme tu dvě mediální vystoupení vlády na téma drahé energie krátce po sobě. Nejdříve ministerstvo průmyslu oznámilo, že až bude docházet plyn, nechá ho stát průmyslovým podnikům. A vypne ho domácnostem. Že prý lidé, aby mohli chodit do práce, musejí mít kam chodit. Jinými slovy, fabriky nezavřeme, doma budete mít zimu.
V Německu sílí volání po spuštění plynovodu Nord Stream 2. Zaznívá už i z úst nejvyšších ústavních činitelů země. Místopředseda německého parlamentu Wolfgang Kubicki z vládní strany FDP v rozhovoru pro rozhlasovou stanici RND uvedl, že ke spuštění Nord Streamu 2 by mělo dojít co možná nejrychleji.
Středopravá Fialova vláda zřejmě zastropuje marže pohonných hmot. Jde o krok, na nějž si netroufla ani levicová ČSSD.
Německo dočasně sníží daň z přidané hodnoty (DPH) u zemního plynu z běžné 19procentní sazby na sedm procent, aby spotřebitelům ulevilo od vysokých cen energií. Po mimořádném prohlášení po jednání vlády oznámil kancléř Olaf Scholz. Zdůraznil také, že vláda prověří, zda dodavatelé snížení daně ve vyúčtování zákazníkům plně zohlední.
