Generální tajemník OSN António Guterres odsoudil „groteskní chamtivost“ ropných a plynárenských společností a vyzval vlády po celém světě, aby zdanily jejich nadměrné příjmy a podpořily tak nejzranitelnější lidi, uvedla agentura Reuters.
Německo má tři měsíce na to, aby se zachránilo před zimní plynovou krizí. Vláda Olafa Scholze reagovala pomalu, když Rusko omezilo dodávky plynu. Nyní města omezují osvětlení a teplou vodu ve snaze odvrátit katastrofu. A to je jen začátek krize, která zachvátí celou Evropu, napsala agentura Bloomberg. Zejména Česko je na německé ekonomice bytostně závislé.
Ruská společnost Gazprom v sobotu ráno pozastavila dodávky zemního plynu do Lotyšska. Pobaltská republika totiž za surovinu nezaplatila v požadovaných rublech.
Spotřebitelská nálada v Německu v srpnu klesne na další rekordní minimum. Na základě svého průzkumu to předpokládá německý institut GfK. Německé spotřebitele již delší dobu znepokojují problémy v dodavatelských řetězcích, válka na Ukrajině a růst cen energií a potravin. Nyní se k těmto obávám připojil strach z nedostatečných dodávek plynu v zimních měsících, uvedl GfK.
Němci v zákulisí připouští, že solidarita EU při plynové krize může být rychle pryč. Proto se sami plynem masivně předzásobují, čímž naštvali některé jiné země EU – šponují totiž cenu plynu výše.
Plynovodem Nord Stream 1 momentálně teče 33 milionů metrů krychlových plynu denně, což představuje 20 procent jeho maximální kapacity. V důsledku toho mohou mít evropské státy problém s plněním zásobníků.
Státy Evropské unie se kvůli očekávanému omezení dodávek plynu z Ruska dohodly na pravidlech omezení spotřeby této suroviny pro nadcházející topnou sezonu. Po první části jednání unijních ministrů energetiky o tom informovalo české předsednictví Rady EU. Ministři jednali o upraveném návrhu Evropské komise (EK), který počítá s dobrovolnými úsporami ve výši 15 procent. Jeho součástí je i možnost vyhlášení plynové nouze, v níž budou úspory povinné. Řada států si z původního návrhu vymohla ústupky.
Tok ruského plynu do Německa potrubím Nord Stream 1 před středečním očekávaným snížením dodávek slábne. Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku poprvé od března přesáhla 190 eur (4673 korun) za megawatthodinu (MWh).
Země EU se v úterý dohodly na patnáctiprocentním snížení spotřeby zemního plynu, jež má platit pro nadcházející topnou sezonu. Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku posvětili návrh na dobrovolnou redukci spotřeby plynu v příštích měsících. Důvodem poměrně rychlého rozhodnutí – Evropská komise připravila svůj návrh příslušného opatření teprve minulý týden – je „plynová válka“, kterou s EU vede Rusko. EU se tak tím spíše hodlá připravit i na krajní scénář úplného odstřižení ruských plynových dodávek.
Burzy zalila vlna spokojenosti a hlavní americký index S&P 500 se poprvé od dubna dostal nad svůj 50denní klouzavý průměr. Vliv mělo zejména to, že nenastal hororový scénář okamžitého nedostatku s plynem, který byl na stole vzhledem k politice ruského Gazpromu v poslední době. Do toho proběhlo dlouho očekávané a mírně překvapivé zasedání ECB. A o kolik banka nakonec zvyšovala úrokové sazby nebo, jaké nástroje si připravila na podporu zadlužených zemí eurozóny včele s Itálií?
Německá vláda převezme ve společnosti Uniper zhruba 30procentní podíl, aby zabránila jejímu úpadku. Firmato uvedla po jednání se zástupci vlády. Uniper je v Německu největším dovozcem ruského plynu, kvůli prudkému růstu cen a omezení dodávek suroviny z Ruska se však ocitl v existenčních potížích a stal se zatím největší obětí současné krize na trhu s energiemi v Evropě.
