Donald Trump hrozí Evropské unii novými cly, pokud ta nezačne odebírat více amerického plynu a ropy. Je to špatná zpráva hlavně pro Roberta Fica s Viktorem Orbánem, které staví proti Trumpovi s Volodymyrem Zelenským.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru pro BBC řekla, že dohody o plynu, které uzavřela s Ruskem, měly pomoci německým firmám a udržet mír s Kremlem. Zopakovala, že kdyby v roce 2008 nezablokovala vstup Kyjeva do NATO, válka na Ukrajině by začala určitě dříve než v roce 2022.
Česko nebude usilovat o prodloužení výjimky z evropského zákazu na dovoz ruských ropných produktů. Informaci agentury Reuters potvrdilo i ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Platnost výjimky skončí 5. prosince. Zákaz dodávek produktů z ruské ropy byl schválen v rámci sankcí, které Evropská unie uvalila na Rusko kvůli jeho agresi vůči Ukrajině, výjimku ze zákazu dostaly kromě Česka také Slovensko a Maďarsko.
Američané sankcionují už i Gazprombanku, což může Evropu tuto zimu dovést ke kriticky nízkým zásobám plynu, varují analytici. Zvláště ohroženo je i Slovensko, plyn může zdražit i Česku, dokud se výrazněji nenavýší náhrada v podobě dodávek zkapalněného plynu z USA.
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
Německo od ledna zvýší kontroverzní poplatek za tranzit plynu z nynějších 2,50 na 2,99 eura (téměř 76 korun) za každou megawatthodinu (MWh). Oznámila to společnost Trading Hub Europe GmbH (THE), která je správcem a koordinátorem německého trhu s plynem. Německo přitom po kritice z České republiky a z dalších zemí v květnu slíbilo, že poplatek od ledna zruší.
Zvolený prezident Spojených států Donald Trump v předvolební kampani prohlásil, že Evropa zaplatí vysokou cenu za to, že „nekupuje dostatek amerického exportu“. Příští měsíce ukážou, jak oprávněné jsou obavy z vysokých cel na dovoz z Evropské unie. I Evropané ale mají pro obchodní jednání v rukou trumf, který by mohl hrozby obchodní války mezi spojenci na obou březích Atlantiku minimálně výrazně zmírnit. Je jím zemní plyn, píše ve své analýze Jan Žižka z Export.cz.
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Z letošní vrcholné klimatické konference OSN COP29 se stala hotová fraška. Nejde jen o to, že ji ignoruje celá řada hlav států. Hostitel dvoutýdenního summitu, Ázerbájdžán, totiž přímo popírá smysl konání takového setkání, když v jeho rámci dojednává pokoutný obchod s Ruskem ohledně pokračování dodávek ruského plynu do EU i v příštím roce. To už totiž Ukrajina nebude umožňovat přepravu ruského plynu přes své území.
Češi se vrací k ruskému plynu, píše agentura Bloomberg. Česko tak podle ní patří k několika zemím, které hatí celoevropskou snahu odstřihnout se od ruských dodávek energií. Taková snaha je skutečností uplynulých dvou let, po ruské invazi na Ukrajinu.
Od soboty v EU zůstanou již jen dvě země, které ve významnější míře potrubně odebírají ruský plyn, a to Slovensko a Maďarsko.
Vláda rozšířila vnitrostátní sankční seznam o dvojici spojenou s ruskou GRU. Na seznam přibyli běloruská novinářka Natalia Sudlianková a agent GRU Alexej Šavrov, řekl po zasedání kabinetu novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.
Pražská burza oslabila. Index PX klesl o 0,58 procenta na 2102,97 bodu. Téměř všechny hlavní emise burzy ztrácely, eventuálně stagnovaly. Akcie ČEZ zlevnily o 0,61 procenta na 1150 korun a akcie Komerční banky o 0,89 procenta na 1113 korun. Nejvýraznější propad postihl cenné papíry výrobce dronů Primoco UAV, které odepsaly 1,15 procenta na 860 korun.
