Evropská komise v Bruselu představila svůj tolik diskutovaný návrh, který uznal investice do některých plynových a jaderných energetických zdrojů jako udržitelné. Návrh, jenž je extrémně důležitý i pro Česko, ostře zkritizovali Zelení i Wall Street.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se opřela do Ruska. Kreml podle ní využívá plynu jako „zbraně“. V Římě tak promluvila v kontextu probíhající diskuse ohledně zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Na této zbrani ovšem vydělává i třeba Norsko.
Ve Spojeném království se vede debata o extra zdanění těžařů v Severním moři, protože jim loni výrazně stouply zisky, plyn podražil devětkrát. Vybrané peníze mají ulevit domácnostem při placení vysokých účtů.
V prvním týdnu nového roku se shodou okolností hned naplnila má slova o možné vyšší kolísavosti trhů z důvodu více jestřábí měnové politiky centrálních bank. Růst výnosů na desetiletých vládních dluhopisech ke třem procentům v USA nejprve tlačil na technologie a postupně se přidávaly další sektory, a tak trhy prošly poklesy. Měřeno hlavními indexy se S&P 500 vrátil k 4700 bodům. Technologický Nasdaq však byl zasažen více a klesl až pod 16 tisíc bodů.
Burzovní cena plynu v EU se vrátila nad psychologickou úroveň 100 eur za megawatthodinu, poprvé od 29. prosince loňského roku. Je tedy evidentní, že evropská plynová krize nepolevuje. Flotila tankerů, která v prosinci vyvezla historicky rekordní objem zkapalněného zemního plynu, zamířila z USA do Evropy koncem minulého roku, ale přinesla jen krátkodechou úlevu.
Kazachstán, kde je nyní vyhlášen výjimečný stav po násilných protestech kvůli cenám LPG, není jedinou mocnou středoasijskou zemí, která má problémy. V Ázerbájdžánu prudce zdražuje mouka i chléb. V obou postsovětských zemích narůstá nechuť vůči diktátorům, rodinám Nazarbajevů v Kazachstánu a Alijevů v Ázerbájdžánu, vyplývá z analýzy newstream.cz.
Evropa zažila nejdivočejší rok s plynem, velké firmy si půjčovaly, mnohé malé se položily. Nouzově si musel vypůjčit 10 miliard eur také německý energetický gigant Uniper, aby nebyl vyhozen z obchodování na komoditní burze, píše Bloomberg.
Ceny zemního plynu v EU dnes citelně rostou druhý den v řadě. Při začátku dnešního obchodování stouply takřka o deset procent na 88 eur za megawatthodinu. Důvodem zdražení je další omezení ruských dodávek.
Rusko plánuje návrat těžby do předpandemických dob nejpozději letos v květnu. Mnozí těžaři však upozorňují na nedostatečné kapacity.
Fialova vláda pomůže lidem s energiemi adresně, vyjde ji to na zhruba 350 milionů měsíčně. Inflaci tak už nebude stlačovat nulová DPH na energie, takže v lednu stoupne až na deset procent. Vše pak zaplatí střední a vyšší příjmová třída.
Problémy s dodávkami zemního plynu pokračují, i když cena suroviny spadla o desítky procent. Fialova vláda by měla znova dojednat zelenou agendu EU, docílit na úrovni EU uznání jádra jakožto bezemisního zdroje.
