Zajímá nás
Problémy s dodávkami zemního plynu pokračují, i když cena suroviny spadla o desítky procent. Fialova vláda by měla znova dojednat zelenou agendu EU, docílit na úrovni EU uznání jádra jakožto bezemisního zdroje.
Burzovní cena plynu v EU dnes atakuje historický cenový rekord, když ráno vystoupala až na 155 eur za megawatthodinu. Bezprostředním důvodem je to, že plynovodem Jamal zcela přestal plyn proudit do koncového německého uzlu Mallnow.
Dodávky ruského plynu do EU plynovodem Jamal se dnes prakticky zastavily. Podle nejnovějších dat terminálu Bloomberg odpovídaly ve 13:00 našeho času 8,8 gigawatthodiny denně. Běžně přitom Rusko touto cestou dodávalo přes 850 gigawatthodin denně. Dodávky dramaticky poklesly již včera, dnes se však přes krátkodobý výkyv dále snížily.
Evropská unie hazarduje, když chce s vytápěním budov plynem skoncovat už za necelých 20 let. Výsledkem úporné snahy být klimaticky neutrální může EU přijít o sociální udržitelnost.
Emisní povolenky EU ve středu odpoledne prolomily další rekord, 90 eur za tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěnou do ovzduší. Odpustek za tunu emisí může ještě tento týden stát více než 100 eur. Důvodem je citelný růst poptávky po energiích, jejž způsobují tuhé mrazy, které aktuálně udeřily zejména v severní části Evropy, ve Skandinávii. K růstu cen povolenek ovšem přispívá také poměrně napjatá geopolitická situace. Spojené státy tlačí na Německo, aby v případě invaze Ruska na Ukrajinu zastavilo projekt Nord Stream 2.
Německo má po šestnácti letech kancléře. Olaf Scholz střídá Angelu Merkelovou a přichází s ním nová vláda, ještě zelenější než ta dosavadní. Vždyť její součástí jsou sami Zelení. České domácnosti tak to, že Německu vládne někdo jiný než Merkelová, poznají na vlastní kůži – spíše však na vlastní peněženku. V příštích letech budou postupně čísla na složenkách za elektřinu či plyn nabíhat rychleji, než se tak dělo doposud.
Plynová krize EU sice v posledních dnech mediálně ustoupila dalšímu z comebacků covidu, ale zažehnána není. V úterý se třeba burzovní cena plynu v EU vyhoupla zpět na 100 eur za megawatthodinu.
Nová varianta covidu, jež nově dostala jméno omikron, může srazit ceny plynu v EU, a vyřešit tak probíhající energetickou krizi starého kontinentu. Ale za cenu, která je až příliš vysoká.
Po mírné korekci se znovu světové indexy vrátily na pozadí sílící pandemie COVID-19 na svá historická maxima. Přesto se objevují hlasy, že trh by mohl projít větší korekcí. Řada zvučných jmen investičního světa přímo varuje, že vysoké valuace akcií mohou vést k prudkému propadu. Ovšem to jsme již slyšeli mnohokrát. Zajímavé však je, že například Warren Buffett se již svých pozic zbavuje a hromadí hotovost. Možná ví něco, co my ostatní ne. A jaké byly hlavní události uplynulého týdne?
Ceny plynu letí vzhůru. Důvodem je nyní zejména pozastavení schvalování plynovodu Nord Stream 2
Evropě v zimě hrozí série blackoutů, varuje Jeremy Weir, šéf společnosti Trafigura. Ta patří k největším nezávislým obchodníkům se surovinami na světě.
V závěru zkráceného pracovního týdne se pražské burze dařilo 💪, zatímco předchozí tři dny ztrácela. Index PX dnes vzrostl o 0,56 procenta na 1648,38 bodu, čímž burza vylepšila svá maxima od června 2008. V plusu uzavřely bankovní tituly, naopak akcie energetické společnosti ČEZ skončily v červených číslech.
Koruna dnes ztrácela, vliv mohlo mít vyjádření z České národní banky. Nakonec ale uzavřela beze změny na 25,30 koruny za euro 💶. K dolaru oslabila o dva haléře na 23,32 koruny za dolar 💵.
Ceny ropy 🛢 dnes rostou v reakci na zprávy, že Írán připravuje v příštích dnech odvetný útok na Izrael z Iráku. Jsou na cestě k nejvyššímu závěru od 25. října. Severomořská ropa Brent vykazovala kolem 16.30 SEČ nárůst ↗ o 1,3 procenta na zhruba 73,80 dolaru za barel.
