Hned 94 procent plynu má Česko v tomto měsíci z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska. To tu už dlouho nebylo, plyne z dat Net4Gas. Jen 6 procent plynu je ze západního směru, tedy z Norska či z terminálů na zkapalněný plyn, kde si ČR už od roku 2022 pronajímá kapacitu. Nyní ale tuto kapacitu prakticky nevyužívá.
Polostátní energetická společnost ČEZ uzavřela kontrakt na dodávky plynu z Alžírska. Od tamní společnosti Sonatrach bude odebírat přibližně dvě procenta celoroční spotřeby plynu v Česku, což odpovídá spotřebě zhruba 100 tisíc domácností.
Česká republika od začátku ruské invaze na Ukrajinu do letošního června utratila za ropu a plyn z Ruska sedm miliard eur (177 miliard korun), což je více než pětkrát tolik, než kolik činila česká pomoc Kyjevu, tvrdí zpráva Centra pro studium demokracie (CSD) a Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA).
Státní investice do společnosti Net4Gas by se mohla podle premiéra Petra Fialy (ODS) vrátit do deseti let. V odpovědi na písemnou interpelaci Marka Nováka (ANO) ministerský předseda uvedl, že koupě firmy je ekonomicky výhodná. Poukázal také na její strategický význam. Zadluženou společnost Net4Gas koupil loni státní podnik ČEPS. Protože Novák nebyl s odpovědí spokojený, nyní se věc dostane na jednání sněmovního pléna.
Ruský plynárenský gigant Gazprom podepsal s Maďarskem memorandum o možném zvýšení prodeje plynu. S odkazem na sdělení firmy o tom informovala agentura Reuters. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó navzdory válce na Ukrajině a západním sankcím vystoupil na ruském energetickém fóru v Petrohradu. Maďarsko nyní předsedá Radě Evropské unie.
Slovenský premiér Fico žádá Ukrajinu o „přátelské gesto“, ovšem může tak hrát ruskou kartu. Černý Petr ovšem zůstane v rukou Česku – poloprázdná potrubí za miliardy a vyšší účty za plyn pro domácnosti.
Společnost Alpiq Energy, která se zabývá obchodem s elektřinou i plynu v Česku, se po předloňské ztrátě 466,5 milionu korun loni vrátila do čistého zisku přes dvě miliardy korun. Tržby za prodej zboží, výrobků a služeb naopak klesly o skoro o dvě třetiny na 66,5 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy firmy.
Cena zemního plynu pro evropský trh dnes dopoledne vykazovala mírný pokles a nacházela se pod hranicí 39 eur za megawatthodinu (MWh), než odpoledne začala mírně stoupat. I tak ale zůstává na hodnotách, kde se pohybuje zhruba od jara. Eskalace napětí na Blízkém východě, který je důležitým zdrojem plynu a ropy, zatím s cenami v Evropě příliš nepohnula, podle analytiků zejména proto, že trh je dobře zásoben z Norska a z Ruska. Navíc plyn v Evropě už je teď více než čtyřikrát dražší než plyn na americkém trhu, ukazují data serveru Statista.
Německo dost možná stále odebírá ruský plyn, i když tvrdí, že už ne. To samé by pak platilo i pro Česko, jehož většina plynu nyní teče právě přes Německo.
Když loni česká vláda rozhodla koupit tisíce kilometrů plynovodů – firmu Net4Gas –, hájila nákup i tak, že jimi poteče plyn na Slovensko, či dokonce do Rakouska. A že tedy Česko bude od těchto zemí inkasovat peníze za přepravu přes své území. Jenže smělý plán se rozplývá. Což by znamenalo, že plynovody zůstanou nenaplněny a jejich údržbu místo Slováků či Rakušanů zaplatí řadové české domácnosti – ve vyšších poplatcích za odběr plynu.
Na Jesenicku poničeném záplavami budou v zimě bez plynu tisíce odběratelů z domácností i firem, povodeň v tomto horském okrese před dvěma týdny poničila desítky kilometrů plynového potrubí. Stát tam podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) pomůže zajistit náhradní řešení. V úvahu připadá provizorní zásobování plynem či větší využití elektrických přímotopů při vytápění.
Vláda rozšířila vnitrostátní sankční seznam o dvojici spojenou s ruskou GRU. Na seznam přibyli běloruská novinářka Natalia Sudlianková a agent GRU Alexej Šavrov, řekl po zasedání kabinetu novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.
Pražská burza oslabila. Index PX klesl o 0,58 procenta na 2102,97 bodu. Téměř všechny hlavní emise burzy ztrácely, eventuálně stagnovaly. Akcie ČEZ zlevnily o 0,61 procenta na 1150 korun a akcie Komerční banky o 0,89 procenta na 1113 korun. Nejvýraznější propad postihl cenné papíry výrobce dronů Primoco UAV, které odepsaly 1,15 procenta na 860 korun.
