Ruská ústřední volební komise zaregistrovala další dva kandidáty, kteří se budou po boku stávajícího prezidenta Vladimira Putina ucházet o úřad hlavy státu. Hlasování, které podle pozorovatelů téměř jistě vyhraje Putin, se uskuteční letos 15. až 17. března.
Konec roku je bilančním časem, nabízím svých několik poznámek k letošními roku z hlediska fungování státu, politiky a mocenských pohybů u vlivových skupin. V politice je podle mě podstané, že sledujeme jakýsi lyrický věk politiky. Trochu jako když Kundera mluvil o mládí, je politika černobílá, radikální, plná prázdných symbolů, povrchní, směšná. Vyčerpává se tím, že se zabývá hlavně sama sebou. A taková politika v zemi není schopna obnovit společenskou smlouvu, onu nepsanou dohodu mezi členy naší společnosti, která je v posledních letech silně narušená.
Kyjev a Budapešť pracují na organizaci schůzky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, uvedl šéf kanceláře ukrajinské hlavy státu Andrij Jermak. Šlo by o první bilaterální schůzku obou lídrů od začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru.
Bývalý francouzský předseda Evropské komise Jacques Delors byl možná nejdůležitější osobností dějin evropské integrace. Za jeho působená vznikaly základní kameny, na kterých stojí dnešní podoba Evropské unie. Žádné křivé banány a pomazánková másla, Delors byl státníkem s vizí.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un nařídil armádě a zbrojnímu průmyslu urychlit přípravy na válku v důsledku podle něj bezprecedentních konfrontačních kroků ze strany Spojených států. Informovala o tom severokorejská státní média, podle nichž Kim hovořil o prioritách pro příští rok na setkání vládnoucí komunistické strany. Diktátor rovněž prohlásil, že KLDR rozšíří strategickou spolupráci s „protiimperialistickými nezávislými zeměmi“.
O nejvíce překvapivý krok letošního roku se v britské politice postaral premiér Rishi Sunak, když šéfem diplomacie jmenoval jednoho ze svých předchůdců, strůjce brexitového referenda Davida Camerona. Otázkou je, komu tím prospěje?
Předseda arménské vlády Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev spolu jednali během neformálního summitu postsovětského Společenství nezávislých států (SNS) v Petrohradu o mírových dohodách mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Informovala o tom dnes arménská a ruská média s odvoláním na Pašinjanovu mluvčí. Rozhovor se odehrál ještě v úterý.
Srpnová smrt zakladatele žoldnéřské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny Jevgenije Prigožina byla vraždou na objednávku ze strany tajemníka ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa, uvedl list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje ze západních zpravodajských služeb a Ruska. Kreml to odmítl komentovat, jedná se podle něj o výmysl.
Americká společnost je polarizovaná a podobně se posunula i tamější média. Hrozí, že své čtenáře budou jen utvrzovat v jejich názorech, což zdravou veřejnou debatu nerozproudí, varuje britský týdeník. Zvláště před prezidentskými volbami.
Volby do Sněmovny by v listopadu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 34,5 procenta hlasů, druhá ODS by získala 15,5 procenta. Hnutí ANO si oproti říjnovému průzkumu mírně pohoršilo, naopak ODS si o dva procentní body polepšila.
Tak nám 10. prosince proběhl mezinárodní den lidských práv (slaví se podepsání Všeobecné deklarace OSN) a hned týden poté následovalo výročí úmrtí Václava Havla, symbolu svobody a lidských práv. Je to dobrá příležitost se zamyslet se nad naším přístupem k lidským právům v politice, byznysu, společnosti.
