Přímá škoda způsobená přírodními katastrofami v roce 2024 činí podle odhadů 417 miliard dolarů, což je o 15 procent nad desetiletým průměrem, uvádí studie Gallagher Re: Natural Catastrophe and Climate Report 2025. Jen sedm z loňských globálních škod přitom svou ekonomickou hodnotou překonalo povodně způsobené tlakovou níží Boris, které v září zasáhly střední Evropu v čele s Českem.
Přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku, která má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě, se podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) začne stavět v roce 2027. Pokud se přípravu podaří urychlit, tak možná i o rok dříve. Výborný to řekl při úterní návštěvě zaplavených obcí na Bruntálsku.
Národní rozpočtová rada (NRR) ve čtvrtek vyjádřila pochybnosti o některých položkách návrhu státního rozpočtu na příští rok. Vláda je podle ní příliš optimistická v očekávání výnosů z emisních povolenek nebo příjmů z dividend od firem s majetkovou účastí státu. Rada upozornila i na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na podporu v rozpočtu. Vláda návrh rozpočtu schválila minulý týden, stát by měl hospodařit se schodkem 241 miliard korun.
Výdaje a schodek letošního státního rozpočtu vzroste kvůli povodním o 30 miliard korun. Vládní rozpočtovou novelu podepsal prezident Petr Pavel ve středu, uvedl Hrad. Peníze půjdou na odstraňování škod po povodních, které postihly v polovině září především Moravskoslezský a Olomoucký kraj.
Není tomu ještě ani týden, co vládní politici v čele s premiérem Fialou halasně oznamovali, že Česko získá od EU v přepočtu zhruba 50 miliard korun na pokrytí škod po povodních. „EU nám pošle 50 miliard korun na pomoc s ničivými povodněmi,“ napsal minulý týden v pátek na sociální síti X Marek Ženíšek, ministr pro vědu výzkum a inovace.
Na Jesenicku poničeném záplavami budou v zimě bez plynu tisíce odběratelů z domácností i firem, povodeň v tomto horském okrese před dvěma týdny poničila desítky kilometrů plynového potrubí. Stát tam podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) pomůže zajistit náhradní řešení. V úvahu připadá provizorní zásobování plynem či větší využití elektrických přímotopů při vytápění.
Vláda má dnes schválit o 30 miliard vyšší schodek letošního rozpočtu a o 10 miliard navýšit schodek toho příštího. Proč, když jí EU slíbila pomoc za povodně zhruba 50 miliard korun? ptá se ekonom Lukáš Kovanda a dodává: „Nezdá se to být ničím jiným než předvolebním rozhazováním pod záminkou povodní.“
Pojišťovny zatím živelné škody z letošního září v České republice vyčíslily na téměř 8,4 miliardy korun a rozhodně to ještě není konečná suma. Má se prý podle pojišťoven jednat o druhou největší katastrofu od rozdělení Československa v roce 1993. Více škod způsobily už jen povodně v roce 2002. Do jaké míry ale letošní tragické povodně ovlivní možnosti pojišťování domů v zasažených oblastech? Pojišťovny tvrdí, že jen minimálně. Přečtěte si, jak to bude a co rozhoduje o nepojistitelnosti nemovitostí.
Zářijové povodně zničily stovky domů a vyplavily tisíce domácností. Pro obyvatele postižených oblastí znamenaly obrovskou životní katastrofu a vyvolaly pocity zmaru. Čalouník a nábytkář Pavel, celé jméno si nepřál uvést, se jim snaží hmotně pomáhat, ale z povodňové hrůzy v posledních dnech těží, když si odváží vyhozený poškozený nábytek k repasi.
Česká národní banka avizuje, že nahradí i nestandardně povodněmi poškozené mince a bankovky. Přečtěte si, co musíte ale udělat, aby vám poničené peníze vyměnili.
Výsledek krajských voleb, pro strany vládní koalice krajně nepříznivý, zásadně zvyšuje pravděpodobnost, že Fialova vláda přehodí schválení „českého Green Dealu“ na vládu vzešlou z voleb 2025. Zároveň se bude – pod záminkou povodní – zadlužovat více, než je nutné.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
