Ani vysoká inflace nenutí Čechy říct si šéfovi o víc peněz. Přidat chce jen větší pětina lidí, to je nejméně na světě. Vyplývá to z průzkumu prestižní PwC.
Hned 70 procent Čechů by si přálo mít kratší pracovní týden. Praktickou zkušeností s ním ale disponuje pouze pětina. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos a společnosti Welcome to the Jungle.
Lidé pracující na dohodu o provedení práce asi budou muset podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zvýšit odvody pojistného na sociální zabezpečení. V opačném případě jim hrozí, že od státu nedostanou důchody. Ministr to uvedl v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Opatření podle něj musí být jedním z témat chystané důchodové reformy kvůli zvýšení příjmů pro financování penzí.
Produktivita práce v Česku se od rozdělení Československa zvýšila o 84,6 procenta. Z výjimkou let 1997, 2008, 2009, 2016 se vždy meziročně zvyšovala, průměrný roční nárůst byl o 2,4 procenta. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR. Podle komory ale česká produktivita práce stále nedosahuje evropského průměru. Pro její zvýšení je třeba, aby se tuzemské firmy zaměřily na inovace a výrobu s vysokou přidanou hodnotou.
Umělá inteligence může zefektivnit práci lidí, ale plně ji nenahradí. Vystřídat lidskou činnost může v případě opakovaných, rutinních úkolů. Přestože podle personalistů některé pracovní pozice v důsledku využití umělé inteligence postupem času vymizí, řada jiných vznikne. V příštích letech umělá inteligence podle personalistů zjednoduší některé úkony a bude práci lidí více doplňovat.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání dále zmírnila rozsah zvyšování úroků. Základní úrokovou sazbu zvedla o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Sazba je tak nejvýše od října 2007. Banka to uvedla v tiskové zprávě na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru. Zdůraznila v ní také, že kvůli přetrvávající vysoké inflaci bude nutné sazbu dál zvyšovat.
Na ruských sociálních sítích a internetových stránkách s nabídkami práce se objevily inzeráty shánějící pracovníky pro budování zákopů a opevnění v okupované ukrajinské Záporožské a Luhanské oblasti a v Belgorodské oblasti na západě Ruska. Informuje o tom zpravodajský portál Meduza.
Poptávka severoamerických podniků po průmyslových robotech se ve druhém čtvrtletí vyšplhala na nové rekordní maximum. Firmy tak reagují na nedostatek pracovních sil v továrnách a skladech.
Epidemie covidu-19 urychlila nástup růstu nezaměstnanosti mezi čerstvými absolventy středních odborných škol. V případě vyučených se loni meziročně zvýšila zhruba o polovinu na devět procent a u absolventů s maturitou o třetinu na 6,2 procenta. Vyplývá to z analýzy Národního pedagogického institutu (NPI). Očekávaný pokles ekonomiky podle odborníků povede k tomu, že se stát bude muset víc zabývat potřebou modernizace systému vzdělávání a rekvalifikací. V souvislosti s nástupem nových technologií očekávají v nejbližších letech významné změny na trhu práce.
Pracovní trh se dál přehřívá a stále je méně nezaměstnaných než volných míst. A to o několik desítek tisíc. Ukrajinští uprchlíci pomůžou jen někde, myslí si šéf agentury pro nábor specializovaných pracovníků Hays Sándor Bodnár. „Nejvíce volných pracovních míst je v sektoru výroby, dále můžeme zmínit sektor služeb včetně hotelnictví, s patřičným jazykovým vybavením pak také centra sdílených služeb nebo IT sektor,“ uvádí Bodnár.
Odhady březnové inflace připomínají kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině sázku do loterie. Nejistý je podle redakcí oslovených ekonomů i dlouhodobější výhled. Jisté každopádně je, že zdražování se nezastaví. Přesný údaj o inflaci zveřejní Český statistický úřad zítra.
