Bývalý americký prezident Donald Trump má blíž k vítězství v souboji o Bílý dům než viceprezidentka Kamala Harrisová. Kandidát republikánů získal dva klíčové státy a vede sčítání v několika dalších, jejichž zisk by mu zajistil druhý prezidentský mandát. Podle projekcí médií ovládl Severní Karolínu a Georgii, v ostatních zatím není zcela rozhodnuto. Trumpova strana zároveň demokraty připraví o většinu v Senátu, kde získá nejméně 51 ze 100 křesel, uvádí propočty agentury AP a televize Fox News.
V amerických prezidentských volbách nekandiduje jen Kamala Harrisová a Donald Trump. Pozornosti se pochopitelně dostává takřka výhradně jen této dvojici, ze které vzejde vítěz. Kandidáti třetích stran přesto mohou v těsném souboji kartami zamíchat, jak už to v minulosti udělali. Bude se historie opakovat?
Ekonomika zůstává pro Američany klíčovým tématem. Kamala Harrisová i Donald Trump ve svých kampaních proklamují společný cíl – snížit životní náklady. Způsoby, jakými chtějí tohoto cíle dosáhnout, se však výrazně liší. Harrisová se zaměřuje na posílení sociální sítě a spravedlivější daňové zatížení, zatímco Trump prosazuje trvalé daňové úlevy a snižování korporátních daní.
Americké volby jsou top politická událost roku. Viděl jsem osobně jen malou výseč Ameriky, ale pár postřehů nabízím. Americká demokracie má tolik specifik, že paralely k Evropě nebo dokonce Česku téměř vůbec nesedí. Volební systém se swing states, primárky, bombastický způsob vedení kampaní, její financování nebo forma lobbingu a prosazování zájmů. Amerika je pořád země neomezených možností, ale výhody využije čím dál omezenější počet lidí, a to volby podle mě rozhodne.
Reálně vypadající možnost vítězství Donalda Trumpa v úterních prezidentských volbách ve Spojených státech je pro politiky evropských zemí noční můrou. Pro Evropu, která se vyrovnává se dvěma válkami ve svém sousedství, může mít jeho druhé stěhování do Bílého domu výrazně horší následky než jeho první prezidentství v poměrně klidné době. Trumpova výhra může vzedmout vlnu paniky a prohloubit neshody v čase, kdy se evropské země potýkají s politickou nestabilitou a chybí jim jasný vůdce, napsal bruselský web Politico.
Demokrati vs. republikáni, Kamala Harrisová vs. Donald Trump. Americké volby jsou tu a očekává se jedna z nejtěsnějších prezidentských bitev historie. Pokud ne ta vůbec nejtěsnější. Předvolební průzkumy nefavorizují ani jednoho z hlavních kandidátů, o volbách navíc může rozhodnout překvapivý výsledek jen v jednom státě. Do volby tak hodně promluví samotný proces a specifika amerických voleb, které jsou nepřímé. Jak vlastně Američané volí a jaké formální kroky dělí jednoho z hlavních kandidátů k inauguraci prezidentem? Zde jsou klíčové otázky týkající se amerických voleb.
Kandidátka Demokratické strany na americkou prezidentku Kamala Harrisová podle nového průzkumu mínění předstihla svého soupeře Donalda Trumpa v Iowě, kde republikán pohodlně zvítězil v minulých volbách v roce 2020 i v roce 2016. Vyplývá to z průzkumu společnosti Selzer & Co pro deník The Des Moines Register. Změna v preferencích ve státě, který byl dosud považován za „bezpečně“ republikánský, je přičítána ženám.
Američané volí novou hlavu státu. Průzkumy předvídají extrémně vyrovnaný souboj, který patrně rozluští až výsledky z hrstky dosud nerozhodnutých států. Zdá se také, že americká společnost i politická reprezentace už nemohou být více rozdělené. Lze říci, že proti sobě stojí dvě zcela odlišné koncepce vidění světa. Co ztělesňuje Kamala Harrisová a Donald Trump?
Pravděpodobnost vítězství Donalda Trumpa v zítřejších prezidentských volbách v USA sice v posledních dnech poklesla, nicméně stále se pohybuje kolem 50 procent. Jen o něco nižší pravděpodobnost tak má zavedení cel, jaká Spojené státy nepamatují od 40. let minulého století. Trump totiž z dramaticky navýšených cel učinil v rámci předvolební kampaně středobod svých slibů v ekonomické oblasti. Samozřejmě, může jít jen o předvolební rétoriku, nicméně pravděpodobnost toho poměrně nízká. Mnohem spíše by Trump nová cla zaváděl. Argumentuje totiž soustavně, že cla povedou k masivní tvorbě pracovních míst v USA.
Úterní prezidentské volby ve Spojených státech budou mít dalekosáhlé ekonomické dopady - od zdanění Američanů až po to, jak jejich země obchoduje se zbytkem světa. Kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a republikán Donald Trump voličům předkládají zcela odlišné politické vize, které budou formovat i příliv imigrantů na trh práce a transformaci energetiky důležité pro průmysl. Jejich rozdílné postoje ovlivní ceny, které spotřebitelé platí za zboží každodenní spotřeby, a také náklady na půjčky pro domácnosti a podniky v souvislosti s dluhy, píše agentura Bloomberg.
Takzvaná reciproční cla, jež se ve středu chystá oznámit americký prezident Donald Trump, začnou platit ☝ okamžitě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl Bílý dům. Cla na dovoz automobilů Američané začnou vybírat podle plánu od čtvrtka 3. dubna.
Francouzský odvolací soud uvedl, že ☝ rozhodnutí o odvolání šéfky krajní pravice Marine Le Penové proti odsouzení ze zpronevěry by mělo padnout do léta 2026. Informují o tom francouzská média, podle nichž by se tak politička v případě úspěchu odvolání teoreticky ještě mohla ucházet o prezidentské křeslo v roce 2027.
Jen dnes na devizových trzích 📈 posiluje, zatímco dolar stagnuje. Investoři podle agentury Reuters zpracovávali nejnovější ekonomické údaje z USA a očekávali oznámení americké administrativy o clech.
Ruský prezident Vladimir Putin 🤝 přijal v Kremlu vůdce bosenských Srbů Milorada Dodika, na kterého bosenská justice vydala mezinárodní zatykač. O schůzce v Kremlu informoval podle médií Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, který další podrobnosti neuvedl. Dodik uvedl, že v Moskvě bude i 9. května na oslavách sovětského vítězství ve druhé světové válce.
Gruzínský parlament dnes ve třetím čtení schválil zákon, který ❌ zakazuje přímé i nepřímé financování televizních a rozhlasových stanic ze zahraničí. Zákon se vztahuje i na sociální, nikoliv však na komerční reklamu, napsal server Gruzija online. Poslanci vládnoucí strany Gruzínský sen také - bez jediného hlasu proti - definitivně přijali zákon o zahraničních agentech, který má podle serveru Civil.ge postihnout nevládní organizace a nezávislá média financovaná ze zahraničí.
Pražská burza dnes posílila. Index PX 📈 stoupl o 0,41 procenta na 2115,21 bodu. Nahoru burze pomohl především růst akcií energetické firmy ČEZ. Nejvýrazněji zdražily akcie strojíren Doosan Škoda Power.
Čínský prezident 👴 Si Ťin-pching přicestuje do Ruska na oficiální návštěvu a zúčastní se květnových oslav sovětského vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Uvedl to ruský prezident Vladimir Putin během jednání s čínským ministrem zahraničí Wangem I. Rusko slaví konec války 9. května vojenskou přehlídkou na moskevském Rudém náměstí.
Evropská komise navrhla úpravu systému pokut pro výrobce 🚗 aut, kteří neplní emisní cíle. Automobilky by nově měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Oznámila to Evropská komise.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
Americký viceprezident 👨 J.D. Vance se chystá tento měsíc navštívit Itálii, kde se chce setkat s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, napsala dnes agentura Bloomberg. Zároveň připomněla, že chystaná návštěva přichází v době, kdy se evropští lídři, včetně Meloniové, snaží hledat způsoby, jak zareagovat na masivní změny v zahraniční politice nové administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
