Společnost PSN rozšiřuje své portfolio o projekt druhého bydlení v prestižní lokalitě Špindlerova Mlýna. Tradiční horský penzion mění na devět luxusních apartmánů. Ten nejmenší vyjde na necelých pět milionů.
Zájem o rekreační objekty v Česku stagnuje. Děje se tak po několika letech extrémního zájmu, i období ochlazení poptávky. Ceny chalup před sezonou klesly a leckde odmazaly celoroční růst, uvedla realitní služba Bezrealitky. Proti trendu jsou jen prémiové objekty v Jizerských horách nebo Krkonoších a jejich podhůří.
Pořídit si rekreační nemovitost v některých tuzemských lokalitách je téměř nereálné. Je jich málo a ceny se šplhají do astronomických výšin. Nová generace českých chatařů a chalupářů tak čím dál častěji míří za hranice.
Rekreační areál v Rabyni na Benešovsku, který dříve patřil zakladateli vytunelované společnosti H-System Petru Smetkovi, jde opět do aukce. Zájemci se mohou ucházet o části areálu v pěti elektronických aukcích, které začínají v úterý a končí ve čtvrtek. Vyvolávací ceny jsou od 768 tisíc korun do 80 milionů korun, informovala mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Michaela Tesařová. Dříve vyhlášené aukce majetkový úřad zrušil, nikdo nesložil kauci nebo zájemce neučinil příhoz.
Za téměř totožnou cenu jako v Praze se kupuje metr čtvereční v nově postaveném apartmánu na Slapech. Oblast, která o víkendu připomíná spíš pražský Václavák, zkrátka dlouhodobě patří k áčkovým lokalitám, kde se ceny nemovitostí pohybují nad celorepublikovým průměrem.
Kapverdy nejsou jen synonymem pro luxusní dovolenou, ceny tamních nemovitostí přináší i zajímavé investiční příležitosti. Apartmány nebo vily tam začali kupovat i Češi. Vyjde je to totiž levněji než v Česku.
Chaty a chalupy dále zlevňují, a to i tam, kde to dříve bylo nemyslitelné.
Ceny chat a chalup se v posledních dvou letech, kdy Česko zasáhla epidemie covidu-19, ve všech krajích v průměru zdvojnásobily. Letos realitní makléři očekávají stagnaci nebo jenom mírný růst cen rekreačních nemovitostí ovlivněný inflací.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
