Ceny pohonných hmot v Česku v uplynulém týdnu klesly o víc než korunu za litr. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 zlevnil od minulé středy v průměru o 1,18 koruny na 42,70 koruny za litr, nafta o 1,52 koruny na 45,10 Kč/l. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje.
Kompletní odpojení od ruských energií by každého dospělého Čecha stálo průměrně 7600 korun, celkem asi 66 miliard korun. Uvádí to analytický tým při francouzské vládě. Česko by tak vyšlo šestkrát levněji než loňský schodek.
Americký těžební gigant ExxonMobil se stejně jako stovky dalších firem západního světa kvůli ruské invazi na Ukrajinu rozhodl opustit ruský trh a svůj obří ropný projekt Sachalin-1. Ale bude to stát čtyři miliardy dolarů, uvedla firma v prohlášení k výsledkům za první čtvrtletí. Chuť si zkusí spravit v Guyaně, kde investuje deset miliard dolarů.
Marže největšího provozovatele čerpacích stanic v ČR, polského Orlenu, vzrostly v březnu mohutně, podobě jako maďarského MOL. Fialova vláda při krocení cen pohonných hmot tak trochu „mířila vedle“.
Litva od začátku dubna přestala odebírat plyn z Ruska. K tomuto kroku přistoupilo v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a s požadavkem Moskvy, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech. Litva je první zemí Evropské unie, která ruský plyn přestala nakupovat.
Německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Česká národní banka ani vláda v aktuální situaci nemohou plně kontrolovat tuzemskou inflaci. Na jejím růstu se stále výrazněji podepisuje válka na Ukrajině, jejíž případné dlouhé trvání může vést i k recesi, domnívá se bývalý člen rady České národní banky Lubomír Lízal, který v současnosti vyučuje na Anglo-American University a ČVUT. „Pokud válka skončí brzy, vrchol inflace zažijeme již v létě a pak začne klesat. Pokud ne, budeme tu mít vyšší inflaci třeba i rok,“ domnívá se ekonom.
Ruské technologické firmy v čele s největším ruského výrobce polovodičů firmou Mikron jsou cílem další vlny sankcí ze strany USA. Washington také chce snížit ceny pohonných hmot v zemi, a proto ze strategických zásob uvolní miliony barelů ropy, podle Bílého domu nejvíce v historii.
Nižší rychlost rovná se nižší spotřeba. Debata o snížení rychlostního limitu na německých dálnicích je kvůli ukrajinské krizi znovu na stole. Dvě ze tří koaličních stran ve vládě by omezení rychlosti na 120 kilometrů v hodině podpořily.
Členské země Mezinárodní agentury pro energii (IEA) i Bidenova administrativa uvažují o uvolnění zásoby ropy. Oficiální rozhodnutí Spojených států by mohlo přijít ve čtvrtek, stanovisko Mezinárodní agentury pro energii v pátek.
Ruský prezident Vladimir Putin stupňuje svoji hru vabank vůči Evropské unii a obecně Západu. Pravděpodobně totiž rozšíří okruh zboží, které Rusko bude ochotno „nepřátelským zemím“, včetně Česka, prodávat pouze za rubly.
