
Lukáš Kovanda: Schodek vlády by se letos měl vejít do schváleného limitu
MoneyVláda nyní stále disponuje pro poslední dva měsíce roku „rezervou“ přesahující 80 miliard korun.
Vláda nyní stále disponuje pro poslední dva měsíce roku „rezervou“ přesahující 80 miliard korun.
Podle dnes zveřejněných údajů ministerstva financí dosáhl státní dluh ČR (oficiálně dluh ústředních vládních institucí) na konci třetího čtvrtletí 3,334 bilionu korun a byl tak o 219 miliard vyšší než před rokem.
Ruské úřady přitvrdily podmínky, které musí splnit zahraniční společnosti při odchodu z Ruska: prodraží se jim příspěvek do ruského rozpočtu a také budou muset svá ruská aktiva prodávat ještě s větší slevou než dosud, uvedl ruský ministr financí Anton Siluanov. Příspěvek do státního rozpočtu se zvyšuje z 15 na 35 procent z částky dohodnuté při transakci, přičemž při prodeji musí z tržní ceny slevit tři pětiny, a ne polovinu jako dosud.
Schodek rozpočtu má být příští rok 241 miliard korun, maluje si vláda. Jenže Národní rozpočtová rada jej realističtěji vidí spíš na úrovni bezmála 290 miliard. Hned několik položek návrhu rozpočtu totiž stojí na vodě, přičemž vzniklé dodatečné manko odpovídá 45 miliardám. Navíc, deset miliard korun, o něž kabinet schodek navýšil v důsledku zářijových povodní, není účelově vázáno, jak přitom káže příslušný zákon, takže rozpočtová rada se obává, že by mohly být využity docela jinak než na odstraňování následků pohromy.
Agentura Bloomberg v neděli podrobila těžké kritice celý projekt EU. Podle agentury už takřka vypršel čas, aby Evropa mohla obhájit své místo ve stále nesmlouvavějším světě, který jí utíká.
Chyby ve výdajích z rozpočtu Evropské unie se v roce 2023 opět výrazně zvýšily. Míra chybovosti byla 5,6 procenta, v roce 2022 to přitom bylo 4,2 procenta. Vyplývá to z výroční zprávy Evropského účetního dvora (EÚD).
Státní rozpočet na příští rok není jen terčem kritiky opozice, přidává se i Národní rozpočtová rada. V minulém týdnu vyjádřila pochybnost ohledně realističnosti hned několika rozpočtovaných cifer. Hrozí tak opět, jako loni, že skutečný deficit celkového hospodaření vlády v roce 2025 bude třeba o desítky miliard vyšší než ten, který nyní ministerstvo financí „maluje“ na úrovni 241 miliard korun.
Podle bankovní rady České národní banky (ČNB) v Česku stále přetrvává riziko zrychlení inflace, a to zejména s ohledem na zvýšené tempo růstu cen služeb. Za varovné považují bankéři také zdražování nemovitostí. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady o nastavení úrokových sazeb, který ČNB zveřejnila v pátek. Šest ze sedmi členů bankovní rady minulý týden podpořilo snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta.
Za minimálního zájmu médií ve středu Český statistický úřad odpálil bombu. Zhoršil dosavadní údaje o schodku loňského hospodaření Fialovy vlády skoro o 60 miliard korun, tedy natolik, že deficit za rok 2023 dokonce převyšuje ten, který vykázal Babišův kabinet v prvním covidovém roce 2020.
Výdaje a schodek letošního státního rozpočtu vzroste kvůli povodním o 30 miliard korun. Vládní rozpočtovou novelu podepsal prezident Petr Pavel ve středu, uvedl Hrad. Peníze půjdou na odstraňování škod po povodních, které postihly v polovině září především Moravskoslezský a Olomoucký kraj.
Vláda ve středu schválila zvýšení schodků rozpočtů pro letošní i příští rok. Letošní deficit vzroste o 30 miliard korun na 282 miliard korun, v příštím roce počítá kabinet se schodkem 241 miliard korun, což je o 11 miliard více oproti původnímu návrhu. Končící Bartoš pro rozpočet nehlasoval.
Vláda rozšířila vnitrostátní sankční seznam o dvojici spojenou s ruskou GRU. Na seznam přibyli běloruská novinářka Natalia Sudlianková a agent GRU Alexej Šavrov, řekl po zasedání kabinetu novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.
Pražská burza oslabila. Index PX klesl o 0,58 procenta na 2102,97 bodu. Téměř všechny hlavní emise burzy ztrácely, eventuálně stagnovaly. Akcie ČEZ zlevnily o 0,61 procenta na 1150 korun a akcie Komerční banky o 0,89 procenta na 1113 korun. Nejvýraznější propad postihl cenné papíry výrobce dronů Primoco UAV, které odepsaly 1,15 procenta na 860 korun.