Pokud stát něco neudělá s výdaji na důchody, podle projekce Národní rozpočtové rady bude Česko za několik desítek let víc zadlužené než poškoláci Evropy, Řecko nebo Itálie. Výdaje na důchody už tvoří zhruba třetinu státních výdajů a mají dál růst. Stát a firmy přitom v situaci, kdy je schodek rozpočtu plánován ke třem stům miliardám korun, zvažují, že by dalšími desítkami miliard korun podpořily klíčové investice. „Pokud chceme vést debatu o budoucích strategických investicích, které jsou na dluh, bylo by dobré začínat s uklizeným stolem v běžném rozpočtu,“ říká Mojmír Hampl, šéf rozpočtové rady, „vrchní dozorce“ nad hospodařením státu.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, vyplývá ze zveřejněného návrhu státního rozpočtu pro rok 2024. Resort financí tak potvrzuje několik dní starou neoficiální informaci. Částka 252 miliard korun se může jevit jako vysoká, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Pokud by byly rozvrácené, jak je možné, že vláda i v příštím roce hodlá hospodařit s jedním z nejvyšších schodků historie?
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun. To se může zdát stále hodně, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Jenže ony nikdy rozvrácené nebyly; a tím méně jsou rozvrácené nyní, když vládě pomohla umazat dluh inflace, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Změny v konsolidačním balíčku, které se podle dnešní zprávy Mladé fronty Dnes nejspíše podaří prosadit hnutí STAN, by v příštím roce připravily státní rozpočet o více než deset miliard korun – v porovnání se situací při prosazení stávající, nepozměněné podoby balíčku. Více než deset miliard korun přitom představuje zhruba třetinu výnosu, který měl státnímu rozpočtu balíček na příjmové straně v příštím roce zajistit. Nejde tudíž o žádné „drobné“.
Schodek státního rozpočtu ke konci července klesl na 214,1 miliardy korun z červnových 215,4 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za prvních sedm měsíců roku je druhý nejhorší od vzniku samostatného Česka. Loni byl deficit ke konci července 192,7 miliardy korun.
Spotřebitelské chování a zvyky se mění u Čechů velmi pomalu. Právě to je důvodem, proč se lidé po pandemii vrátili z e-shopů zase zpět do kamenných obchodů. Vítězem současné krize jsou proto retail parky s diskontem a logistika, říká v rozhovoru pro pořad Newstream TV Victory Club Business ekonom, vysokoškolský pedagog a hlavní ekonom DRFG Martin Slaný.
Schodek systému důchodového pojištění přesáhl za první pololetí 40 miliard korun. Za šest měsíců je téměř tak vysoký, jako za celý covidový rok 2020, kdy se část ekonomiky zastavila. Výdaje za půl roku se meziročně zvedly o 56,5 miliardy korun, tedy o pětinu. Rostou i příjmy, na pokrytí penzí ale nestačí. Proti loňskému prvním pololetí se na odvodech vybralo o 26,5 miliardy víc, to je asi o sedm procent.
Česko bude muset razantně, o desítky miliard, navýšit výdaje na obranu, aby dostálo závazku vůči NATO. Již příští rok by výdaje na armádu měly vzrůst až o více než 100 procent v porovnání s loňskem.
Poslanci začnou projednávat vládní balíček na konsolidaci veřejných financí. Vláda Petra Fialy jej připravila kvůli bobtnajícím deficitům a pokud tato opatření projdou, měly by deficity v následujících dvou letech klesnout o celkem 150 miliard korun. Spíše než jednání se ve sněmovně očekává zákopová válka, při níž budou vládní poslanci chtít balíček schválit v prvním čtení, aby jej potom měnili v připomínkovém řízení. Naopak opoziční poslanci chtějí obstruovat a zabránit schválení balíčku v jeho původním znění. Co chce vláda? A co chce opozice? A kdo další bude do výsledné podoby opatření promlouvat? Zde je přehled toho nejdůležitějšího.
Dopadu schodku státního rozpočtu na vlastní finanční situaci se obává 72 procent Čechů. Naopak 23 procent lidí se domnívá, že jejich situaci rozpočtový deficit neovlivní. Zbylých pět procent to neumí posoudit. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas, kterého se na konci června zúčastnilo více než 1000 Čechů.
Tento týden začíná sněmovna projednávat takzvaný konsolidační balíček. Prezident Petr Pavel do jednání o něm nehodlá vystupovat, počká si na výsledek. A když by balíček – jenž je zatím spíše balíčkem daňovým než konsolidačním – neozdravoval veřejné finance, pokud by nevedl ke snížení deficitu státního rozpočtu, nebo pokud by ve výrazné míře dopadal na lidi, kteří už dnes mají sociální potíže, prezident by jej vetoval, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Obraz Josefa Šímy Země se v Praze na Žofíně vydražil za 60,48 milionu korun včetně aukční přirážky. Je to světový aukční rekord tohoto autora, uvedla Markéta Horešovská z Galerie Kodl. Monumentální dílo z roku 1960 se zařadilo mezi deset nejdráž prodaných obrazů na aukcích v Česku.
Obraz Josefa Šímy Země
profimedia.cz
Česko ❌❌❌nezvládne v dalších čtyřech letech po příštích volbách srovnat české mzdy s německými. Potřeba je ale pokračovat v přibližování. V pořadu Partie televize CNN Prima News to řekl místopředseda Sněmovny a člen vedení vládní ODS Jan Skopeček. Podle něj je k dohánění německých výdělků potřeba dál v ČR zvyšovat produktivitu práce, posilovat kurz koruny a zajistit hospodářský růst.
Írán v pátek zahájí ☢️☢️☢️jaderné rozhovory s Británií, Francií a Německem. Schůzka na úrovni náměstků ministerstev zahraničí se bude týkat i situace v regionu Blízkého východu. V neděli to oznámil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí, uvedla agentura AFP. Zmíněná trojice zemí spolu se Spojenými státy vyjádřila v sobotu hluboké znepokojení nad záměrem Íránu zprovoznit nové pokročilé odstředivky pro obohacování uranu.
Řidiči od nedělního odpoledne znovu projedou po všech osmi pruzích pražského 🌉🌉🌉Barrandovského mostu, který je nejvytíženější komunikací v Praze i celém Česku. Hlavní práce více než dvouleté rekonstrukce na něm skončily. Opravený most po poledni otevřeli zástupci hlavního města a jeho firmy Technická správa komunikací. Díky sloučení finálních etap skončily práce oproti původnímu plánu o rok dříve, především kvůli volbě modernějšího betonu se však cena zvýšila z 594,5 milionu na 1,14 miliardy korun.
Zářijové 🏞️🏞️🏞️záplavy v Česku způsobily celkové škody za zhruba 65 až 70 miliard korun. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zhruba 20 miliard korun by měly zaplatit pojišťovny, z Evropské unie očekává příspěvek 2,5 miliardy korun.
Číst více
Systém výsluh příslušníků👮🪖🧑🚒 bezpečnostních sborů by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měl do budoucna změnit, v současném volebním období se tak ovšem podle něj určitě nestane. Současný systém považuje za nešťastný, preferuje vyšší ohodnocení ve mzdách. Stanjura to řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Vláda je nyní kritizována kvůli nízkým platům policistů či hasičů, stovky z nich ve čtvrtek protestovaly v Praze.
Na období Vánoc a silvestra mají provozovatelé 🏨🏨🏨ubytovacích zařízení v Česku zatím ještě volná místa. V žádaných lokalitách na horách nebo v Praze už ale mají některé hotely a penziony vyprodáno. Vyplývá to z ankety mezi hoteliéry. Letošní obsazenost v závěru roku bude podle některých lepší než loni a vrací se na úroveň před pandemií nemoci covid-19, při níž byly možnosti cestování omezené.
Číst více
České akcie, které se podle indexu PX v týdnu dostaly 📈📈📈na šestnáctiletá maxima, by měly ve zbytku roku růst jen velmi mírně. Shodli se na tom oslovení analytici. Růst akcií tuzemských firem podle nich podporují jejich dobré výsledky, rizikem je pokles kurzu koruny či eskalace války na Ukrajině. Pražská burza v uplynulém týdnu posilovala sedmým týdnem v řadě, index PX stoupl na 1697,74 bodu.
Číst více
Počet 🤖🤖🤖kybernetických hrozeb šířených prostřednictvím elektronické pošty vzrostl ve třetím čtvrtletí v Česku o 73 procent. Je to druhý nejvyšší nárůst na světě za Tureckem, které zaznamenalo zvýšení o 80 procent. Třetí byla Kolumbie se čtvrtletním růstem o 59 procent. Ve své čtvrtletní zprávě to uvedla antivirová firma Gen Digital.
Přibližně 19 milionů rumunských voličů má v neděli příležitost zúčastnit se voleb nástupce prezidenta Klause Iohannise, který po dvou zvoleních nemůže znovu kandidovat. O nejvyšší funkci se uchází 13 kandidátů, ale předpokládá se, že rozhodne až druhé kolo 8. prosince, do kterého postoupí dva nejsilnější kandidáti. Za favorita voleb je považován šestapadesátiletý premiér Marcel Ciolacu z postkomunistické sociální demokracie, kterému průzkumy přisuzují okolo 25 procent hlasů.
